
- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Rubriky
Zápach z úst jako sociální bariéra
Nepříjemně zapáchající dech, vycházející z našich úst, odrazuje lidi v naší blízkosti. Pokud se nechcete nechat vyřadit ze společnosti, zjistěte příčinu nevábného odéru a co nejrychleji jej nahraďte dechem svěžím.
Nejčastější příčinou zápachu z úst jsou záněty dásní, které častokrát bývají následkem nedostatečné ústní hygieny. Příčinou je plak – mikroorganismy usazené v ústní dutině, jež obsahují bakterie, které vyvolají zánět. Dáseň často zduří a krvácí a mnohdy vede až ke vzniku paradontózy.
Čištění zubů nestačí
Pravidelné čištění zubů je samozřejmostí, ale častokrát pro odstranění nepříjemného dechu nestačí, obzvlášť pokud se již objevily první příznaky paradontózy.
Bioinformační posilující doplněk stravy Sagradin obsahuje vysoké procento čistého latexu ze stromu Croton lechleri, který se vyskytuje v Jižní Americe a je po staletí využíván místními indiány jako univerzální pomocník při řadě potíží. Sagradin má silný stahující účinek. Při vnitřním užití má další mnohé účinky a podporuje přirozenou obranyschopnost organismu.
Žaludek není popelnice
Další velmi častou příčinou nepříjemného dechu je nesprávné složení jídelníčku. Přejídání se, špatná kombinace stravy, přílišná konzumace kávy a alkoholu taktéž způsobuje množení mikroorganismů v ústní dutině a vede k nepříjemnému dechu.
Astofresh tablety – vaše první pomoc
Kromě změny jídelníčku a stravovacích návyků, která bohužel v dnešní uspěchané době bývá pro mnoho lidí velkou překážkou, je takzvanou první pomocí při problémech se zažíváním a nepříjemným dechem posilující a osvěžující doplněk stravy Astofresh tablety.
Čistě přírodní bylinný produkt se rychle vstřebává a navrací tělu svěžest a vitalitu. Kromě toho, že skvěle nahrazuje použití ústní vody, je koncipován tak, aby podle tradiční čínské medicíny harmonizoval především meridián žaludku, sleziny se slinivkou a plic. Díky tomu si tělo samo přirozenou cestou upravuje problémy, které se pojí k disharmonii v těchto meridiánech a následujících oblastech. Astofresh tablety jsou skvělým přípravkem pro celkovou detoxikaci organismu, podporují přirozenou vlastní obranyschopnost organismu. Vždy si najděte příležitost vzít si jednu tabletu a osvěžit si dech.
Vista clear – dokonalý harmonizátor
Dalším důležitým krokem je vnitřní očista, ve které účinně napomáhají kapsle Vista clear. Výtažky z rostlin a éterické oleje v tomto doplňku stravy obsažené navrací tělu svěžest a vitalitu.
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 08/2011

- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Rubriky
Vysoký a nízký krevní tlak
Následující zjištění platí pro ty z vás, kdo již alespoň půl roku nekonzumujete vůbec (!) žádné mléčné výrobky. Pro ostatní paradox vysokého a nízkého krevního tlaku bohužel nefunguje.
Vysoký krevní tlak paradoxně snižují nápoje a léky, které se užívají na jeho zvýšení. Nízký krevní tlak paradoxně zvyšují léky, které jej mají snížit. Otázka vysokého krevního tlaku velmi úzce souvisí s pohybovým aparátem. Častým souběžným onemocněním bývá například osteochondróza páteře.
Působení cholesterolu
Stravujete-li se celospolečensky běžně zavedeným způsobem, tedy jíte-li i mléčné výrobky, tělo postupem času ztrácí dostatečnou odolnost pro vyrovnávání krevního tlaku. Snižuje se elasticita cév. Cévy se zužují a nejsou přizpůsobivé ke změnám atmosférického tlaku. Necítíte se dobře, jdete k lékaři. Kontrolní vyšetření prokážou zvýšené hodnoty cholesterolu (tj. nežádoucí povlak na vnitřní straně cév). Jsou-li cévy ucpané, krevní tlak bývá standardně vysoký, případně hodně vysoký. Vynecháte-li ze svého jídelníčku opravdu všechny mléčné výrobky, dojde k postupnému očišťování cév. Navrátí se jim jejich elasticita a dokážou se tak lépe přizpůsobit změnám krevního tlaku. Jde o běh na dlouhou trať, optimální tlak se neprojeví po jedné spolknuté tabletě, tělu musíte v tomto směru účinně pomoci sami.
Ostatně i při jiných souběžných onemocněních se organismus rychleji uzdravuje než u „mléčných“ lidí.
Cesta do pekel
Tělo z optimálních provozních důvodů potřebuje zvýšit krevní tlak. Jsou-li cévy zdravé a máme-li normální krevní tlak, je jeho průběh následující: zvedne se – poklesne – normalizuje se – zvedne se atd.
Jsou-li však cévy zanesené a postrádají-li přirozenou elasticitu, tlak se zvedne jednou a natrvalo. Poznáte to subjektivně tak, že se vám náhle motá hlava, cítíte se slabí a bez zájmu o okolní dění. Máte o sebe starost, a tak navštívíte lékaře. Ten vám změří tlak a zjistí, že trpíte ischemickou chorobou srdeční (tj. nedostatečným prokrvením srdečního svalu). Předepíše vám léky na snížení krevního tlaku. V tu chvíli jste na cestě ke svému smutnému konci. Každý kardiologický lék má mnoho vedlejších účinků. Mezi velmi závažné patří ředění krve – umělým způsobem se ovlivňují koagulační faktory (tj. látky účastnící se krevního srážení). Tělo je v šoku a začíná vylučovat koagulačních faktorů více než obvykle. Krev je čím dál hustší.
Na straně jedné stojí intelekt pacienta, který chce tlak snížit (zvýšit), protože rozumí tomu, že tento stav není pro jeho zdraví dobrý. Na druhé straně stojí fyzické tělo, které potřebuje z funkčních důvodů tlak zvýšit (snížit).
Uvedeme si nyní příklad působení vysokého krevního tlaku. Z úžených cév prochází do všech orgánů našeho těla, hlavně mozku, méně krve, než by bylo optimálně zapotřebí. Proto se vnitřní funkce organismu snaží tlak zvyšovat, aby krev v ucpaných cévách proudila rychleji a kyslík se dostal v optimálním poměru všude tam, kde je ho zrovna zapotřebí. Člověk se svým rozumem snaží tomuto vnitřnímu procesu zabránit a ztěžuje svému tělu podmínky každodenním stresem, léky na snižování krevního tlaku apod.
Účinek paradoxu
Co tedy dělat s diagnózou vysokého krevního tlaku? Naše tělo je zabezpečeno geniálním mechanismem regulace. Jsou v něm zakomponována čidla, která kontrolují, kolik litrů krve jím prochází. Jestliže jsou dodávky opožďovány, sepne se havarijní systém – „alarm 1“. Zvedne se krevní tlak, aby krev proudila rychleji a dodávky kyslíku byly ve správném poměru a včas.
Vynecháte-li ze svého jídelníčku mléčné výrobky, alespoň v tuto chvíli, když ne již dříve, dojde asi za půl roku k ozdravení cévního systému. Zapnutý havarijní systém z dřívějška se ale již stal tělu normou a v případě dalšího zvyšování krevního tlaku (například stresy) se zapne nový havarijní systém – „alarm 2“. Tento havarijní systém lze vypnout paradoxem: pro snížení krevního tlaku si vzít lék, který zapříčiní jeho zvýšení. Musíte být samozřejmě v tomto případě pod kontrolou lékaře! Jinak alternativně prospívá kokakola a čaj se zvýšeným obsahem kofeinu. Máte-li například vysoký krevní tlak na hodnotě „150“ a vypijete půl sklenice kokakoly, po 10 minutách další a pak asi po 1 hodině, vyletí vám hodnota ještě o něco více, asi na „160“. Za další hodinu u většiny lidí spadne na „120 až 130“ (což je optimální číslo). Zaktivování paradoxu není vůbec špatná věc.
Příklad z praxe
Pacientka po dlouhá léta užívala léky na snížení krevního tlaku. Po dvou měsících úplné absence mléčných výrobků potvrdily krevní testy nižší hodnoty cholesterolu a krevního cukru – pohybovaly se v rozmezí normy. Krevní tlak však zůstal stále vysoký. Po dalších dvou měsících šla paní opět k lékaři, protože měla pocit na omdlení. Nyní jí naměřil tlak naopak nízký, a proto rozhodl snížit dávkování léků na vysoký krevní tlak o 2/3. Paní se na základě vlastního uvážení rozhodla, že léky brát nebude vůbec. Po jejich vysazení měla asi 14 dní střídavý krevní tlak „150–130–120“ apod. Vysvětlil jsem jí paradox vysokého krevního tlaku. Shodou okolností se v té době chystala odjet na chalupu, což bylo ideální, protože tam neprožívala žádné stresy a měla čas pozorovat působení paradoxu.
Šestkrát denně i vícekrát si měřila hodnoty vysokého krevního tlaku zhruba ve stejnou hodinu a zaznamenávala výsledky. (Každý pacient s tímto onemocněním by měl mít doma tlakoměr.) Čtyřikrát až pětkrát denně pila půl sklenky kokakoly. Její zápisky ukázaly následující: Po úplně první dávce limonády jí hodnota vysokého krevního tlaku skočila ze „130“ na „150“, a poté klesla a dále se již držela v rovině „130–135/60–70“. Žádná další výchylka se nekonala. Takto zůstal její tlak „130/70“ nadále stabilní. K úspěchu je však skutečně nutné poctivě dodržovat bezmléčnou dietu, zdravý životní styl a život bez stresů. Není dobré pít kokakolu stále, stačí jen jako lék pro snížení tlaku. Stále je však dobré tlak pravidelně kontrolovat.
Poradna Vjačeslava Kirjuchina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 01/2011

- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Rubriky
Plochá chodidla zapříčiňují nohy do X
Značný význam přikládáme esteticky krásnému tělu. Co je dokonalé a co nikoliv, se určuje podle zrovna společensky nastavených měřítek. Mnoho lidí trpí tím, že parametry nesplňují. Tělesných „deformací“ je řada. Někdo má vychýlenou pánev, jiný páteř, další krátký krk či asymetrii v obličeji nebo křivé nohy – a právě na ty se dnes podrobněji zaměříme.
Laicky řečeno, nohy mohou být zakřiveny do písmene O nebo X. Někteří lidé mívají dokonce kombinaci písmen – jednu nohu do O a druhou do X. V případě, že příčina této „deformace“ spočívá v kloubech, lze pro organismus bezbolestnou a nenásilnou metodou nohy srovnat. Prvotní podmínkou však je, aby holenní kosti byly rovné nebo téměř rovné.
Test rovných kostí
Sami můžete jednoduchým testem zjistit, jak na tom jste. Sedněte si na židli a natáhněte nohy před sebe, nejlépe rovnoběžně s podlahou. Prohlédněte si holenní kosti (tj. kosti, které spojují koleno a kotník), jsou-li od kolen ke kotníkům rovné (či téměř rovné). Zdají-li se vám vaše holenní kosti jako „rovné čáry“, testem pro rovnání nohou jste v první fázi prošli. Nemáte-li jistotu, jsou-li kosti rovné, či nikoliv, nechte si zhotovit rentgen této části nohou, aby se mohl změřit přesný úhel vychýlení kostí. V případě, že úhel jejich zakřivení je malý, lze nohy srovnat v kloubech, v porovnání s pacienty, kteří mají kosti rovné, zhruba na 80 %.
Jak rovnání probíhá?
Mám patentovaný speciální přístroj na rovnání nohou v kloubech. Při terapii pracuji s celou nohou – od kyčelního kloubu až k palci. Tato metoda rovnání je vhodná také v případě, kdy člověk podstoupil chirurgický zákrok rovnání kostí (tzn. lámání kosti a následnou instalaci nohy do přístroje, takzvaného aparátu dr. Ilizarova). Lékaři nedokážou změnit osu kosti v kloubu, pouze zakřivení kosti, a to chirurgickým způsobem. Vidím proto možnost velkého potenciálu v kombinaci přístroje na rovnání nohou a chirurgických zákroků.
Na věku nezáleží
Nikdo není příliš starý, aby nemohl mít krásné rovné nohy. I když je vám 70 či 80 let, není pozdě. Spíše naopak. Rovné nohy jsou prevencí proti artróze. Změní-li se postavení úhlu nohy, dotyčný pak chodí více zlehka, bez napětí, a je vitálnější než dříve. I když máte teprve malé děti, nebývá na rovnání jejich nohou příliš brzy. Malí pacienti reagují na terapii velmi rychle a není třeba v porovnání se staršími absolvovat tolik návštěv. Výsledek neuvidíte bezprostředně po skončení návštěvy, protože tělo začne na změnu reagovat zhruba po třech až pěti dnech. Působí zde totiž faktory lokomoce a ovládání pohybu. Každý člověk je navyklý na určitý způsob chůze a dalších pohybů.
A máte-li nohy rovné?
Díky terapii více zpevní, odvodní se a zkrášlí. Na stavbu dolních končetin mají vliv také sporty, kterým se hodně věnujete. Například nohy do O jsou typické u fotbalistů, hokejistů, žokejů a lidí, kteří se věnují karate a sjezdovému lyžování. Nohy do X formují on-line brusle. Naopak nezávislé na tvaru dolních končetin je plavání a běh na lyžích. Příklady z praxe S bolestmi zad přišla na terapii krásná žena s nohama do O. Bylo vidět, že ji tento problém velmi trápí. Navíc si z ní někteří lidé kvůli této deformaci utahovali. Sedm sezení stačilo k tomu, aby měla nohy pěkně rovné. Bylo to v období, kdy měla mít zanedlouho svatbu, vdávala se již v krátké sukni. Sedmdesátiletý pán nebyl nikdy v životě u moře, protože se styděl za své nohy do O. Bylo třeba 30 terapií, aby měl na stará kolena nohy krásné a rovné.
Ploché nohy
Mnoho dětí a dospělých má nohy do X. Tento defekt způsobuje ploché nohy. Váha se totiž při chůzi přenáší hlavně na vnitřní stranu chodidel. Máte-li ploché nohy, pak při našlapování vědomě přenášejte váhu více na vnější stranu chodidel, aby se zátěž rozložila na jeho celou plochu. Mnoho mých pacientů má ploché nohy a účinně jim v odstraňování tohoto problému pomáhá terapie na rovnání nohou.
Počet sezení se řeší individuálně, podle výsledku, který se dostaví vždy po poslední návštěvě. Je ideální, když po dokončení celé terapie chodí klient tak jedenkrát do měsíce „na preventivní údržbu“ rovných nohou.
Doporučuji též svým pacientům cvičení pro prevenci plochých nohou. Dvakrát denně asi 10 minut se procházejte vnější hranou chodidel po měkkém koberci. Dávejte si však pozor, abyste chození nepřehnali a nespadla vám nožní klenba. Nemáte-li jistotu při cviku a potřebnou dávku citlivosti, neprovádějte jej bez diagnostiky a průběžné kontroly lékaře! Uvádím cvik spíše proto, abyste se ještě více seznámili se strukturou metody.
Poradna Vjačeslava Kirjuchina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 08/2010

- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Rubriky
PRŮJEM
Pod pojmem průjem se skrývá časté vyprazdňování (tj. více než 3x za den) řídké stolice. Denně do střeva přichází 9–10 litrů tekutiny. Tato tekutina pochází jednak z přijatých nápojů a potravin, jednak ze sekretů z dutiny ústní – slin, ze žaludku – žaludeční šťávy, z tenkého střeva – tekutiny s enzymy ze slinivky a tekutiny ze žlučníku. Z tohoto množství se v tenkém střevě vstřebá většina (asi 90 %). Zbytek putuje do tlustého střeva, kde se vstřebá opět 90 % zmíněného zbytku. Ve stolici odchází z organismu běžně asi 80–100 ml vody. Pokud se odpad vody zvýší o 50–60 ml, pak se stolice stává řídkou.
Dělení Podle délky průběhu:
– akutní – trvá méně než 4 týdny
– chronický – trvá déle než 4 týdny
Podle příčiny:
– infekční
– neinfekční
Podle patofyziologie:
– průjem osmotický – obsahuje-li střevo látky, které na sebe vážou vodu, ta se nevstřebává a zvětšuje střevní objem, nutí střevo k vyprázdnění (např. sirup se sorbitolem…)
– sekreční – porucha střevních buněk, porucha rovnováhy mezi vstřebáváním a vylučováním. Vylučuje se více tekutin, které opouští střevo (bakteriální enterotoxiny, viry…)
– průjem v důsledku narušení struktury střevní stěny – vředy, ze kterých se do střeva dostává plazma a krev (ulcerózní kolitida...)
– porušená filtrace krve ve střevních klcích – vede ke hromadění tekutiny ve střevě (střevní obstrukce inkompletní – neúplné uzavření střeva, např. nádorem…)
– průjem ze zvýšené motility (pohybu) střeva, v důsledku toho se látky nevstřebají a odcházejí z těla (dráždivý tračník, bakteriální enterotoxiny…)
Příznaky
– vodnaté stolice
– objemné stolice
– četné stolice
– hlen, hnis, krev
– tenesmy (bolestivé nucení na stolici)
– bolesti břicha
– slabost
– teploty
– škroukání, plynatost, nechutenství
– zvracení
Infekční agens způsobující průjmová onemocnění
• Bakteriální enterotoxiny (Vibrio cholerae, E.coli, Staphylococcus aureus)
• Viry – rotaviry, adenoviry, noroviry
• Paraziti
• Entamoeba histolytica, Shigella, Salmonella
• Campylobacter, Yersinia enterocolitica, E. coli, Clostridium difficile
Léky vyvolávající průjmy
– antacida, laxativa, sorbitol, laktulóza
– diuretika, antihypertenziva, dioxin, chinidin, prostaglandiny, kolchicin
– antibiotika (narušení střevní mikroflóry, psudomembranózní kolitida)
– chemoterapeutika (poškození střevní sliznice)
– nesteroidní antirevmatika (brufen, diclofenac – poškození střevní sliznice)
– ostatní látky – nikotin, káva (serotonin)
Další onemocnění, která jsou doprovázena průjmy
– nádory: karcinoid, feochromocytom, medulární karcinom štítné žlázy
– Zollinger-Ellisonův syndrom, syndrom WDHA
– autoimunitní onemocnění: vaskulitida, celiakie
– malabsorpce – poruchy vstřebávání, deficit enzymů ke zpracování (karoten, laktóza, žlučové kyseliny…)
– HIV
– onemocnění ledvin (uremie)
– onemocnění žláz s vnitřní sekrecí (snížená i zvýšená činnost štítné žlázy, porucha nadledvinek, diabetes – neuropatie…)
– onemocnění žaludku a dvanáctníku (perniciózní anemie, resekce žaludku…)
– onemocnění jater, žlučníku a žlučových cest (kameny, nádory, záněty, žloutenky, cirhóza…)
– onemocnění slinivky (chronické záněty, cystická fibróza…)
– onemocnění střev (nedostatečná funkce mezenteriální tepny, nádory, polypy, autoimunitní záněty
– M. Crohn, ulcerózní kolitida, píštěle)
– revmatologická onemocnění (artritidy, erythema nodosum, ankylozující spondylartritida)
– potravinové alergie
Léčba průjmu klasickou medicínou
Upravujeme vodní a elektrolytové hospodářství (dbáme na důkladné zavodnění, protože dehydratace, která u průjmů může vzniknout, je nebezpečná zejména pro malé děti a starší lidi). Léčíme příznaky (bolesti, křeče) a základní onemocnění.
Dnes se upouští od léčby průjmů antibiotiky či chemoterapeutiky typu Endiaronu. Důležitější je pitný režim (zavodnění) a dietní opatření.
Léčba průjmu pomocí preparátů Diochi
– Intocel
– Baktevir
– Sagradin
– Astomin
– Levamin
– Astofresh
– Nervamin
– Burrito
– Rosa centifolia
Z hlediska celostní medicíny stejně jako podle medicíny klasické je potřeba léčit základní onemocnění nebo vyvolávající příčinu průjmu. I tady musíme dbát na dostatečný příjem tekutin. Je třeba podotknout, že spousta lidí postižených průjmovým onemocněním si neuvědomuje, že je potřeba zažívací trakt šetřit, což znamená na přechodnou dobu vynechat potravu, minimálně do vyloučení příčiny. Každý příjem potravy vyvolá reflexně pohyb ve střevech a další vyprázdnění, nehledě na to, že potrava může být dalším dráždivým činitelem v již tak nemocném střevě. Toto si mnozí pacienti neuvědomují, a jen co zaznamenají mírnou úlevu, okamžitě začnou konzumovat potravu, aby snad nezhubli nebo neonemocněli z hladu.
Rovněž příjem tekutin reflexně vyvolává vyprázdnění střev, čehož se mnozí pacienti zaleknou a okamžitě sníží i příjem tekutin. Je ale potřeba si uvědomit, že průjmovitými stolicemi ztrácí organismus někdy opravdu velké množství tekutin, takže bezprostředně hrozí odvodnění neboli dehydratace. Musíme si tedy vzít k srdci, že i přes četné obtěžující stolice je potřeba pít, jinak kvůli dehydrataci můžeme skončit v nemocnici na infuzní terapii. A co máme při průjmu pít? Rozhodně musíme vynechat tekutiny, které ve střevě působí osmotické dráždění, to znamená všechny sladké tekutiny: limonády, kokakoly, sladké čaje, mléko a jiné. K pití jsou v tuto chvíli nejvhodnější: čistá voda (neperlivá, perlivá je totiž slabá kyselina), minerálky (opět neslazené, průjmovitou stolicí ztrácíme i minerální látky) a bylinkové čaje (neslazené, často obsahují látky, které působí protikřečově).
Pokud ve stolici bude přítomný hlen nebo krev anebo bude mít nezvyklou barvu, pak neprodleně vyhledáme lékaře. Přítomnost krve a hlenu vždy svědčí pro závažnější onemocnění než jen obyčejný infekční průjem. Zde je potřeba určit příčinu a nasadit řádnou, adekvátní léčbu. Kromě dále uvedených preparátů určených především k léčbě příznaků můžeme použít i ostatní preparáty Diochi určené k detoxikaci organismu (Detoxin, Diocel), posílení imunity (Deviral, Gerocel), ovlivnění žláz s vnitřní sekrecí (Estrozin, Androzin, Supracid), k samotné léčbě nemocných a poškozených orgánů (Vista Clear).
Jednotlivé preparáty
SAGRADIN • Obsažený latex inhibuje množení salmonel a spolu s dalšími látkami napomáhá zastavit průjmy a řídkou stolici. • Díky obsaženému latexu hojí rány, takže se hodí k řešení průjmů při ulcerózní kolitidě nebo Crohnově chorobě. • Prevence cestovatelských průjmů. • Prevence vzniku průjmů po podezřelém jídle. • Odstraňuje kolikovité bolesti. • Zmenšuje počet stolic. • Užíváme 3x 10 kapek v akutním stadiu při bolestech nebo 1 čajovou lžičku akutně. • Sagradin dáváme do vody. • Snižuje teplotu. • Při průjmech jakékoli etiologie doporučuji Sagradin nasadit jako první volbu.
INTOCEL • Působí v tenkém, tlustém střevě, v žaludku. • Účinek na salmonely, shigelly • Eliminuje množení viru HIV. • Působí protektivně na játra. • Užíváme 3x denně 10 kapek.
ASTOMIN • Řeší průjmy vzniklé kvůli špatné činnosti slinivky, jater a žlučníku se žlučovými cestami. • Řeší i ostatní druhy průjmů. • Čistí tlusté střevo, navozuje normální složení střevní mikroflóry. • Spasmolytické účinky. • Protiparazitární účinky. • Protizánětlivé účinky, zejména na střevo. • Akutně dávkujeme 3x 10 kapek.
BAKTEVIR • Čistí tlusté střevo. • Působí na salmonely. • Působí na Helicobacter – léčí žaludeční vředy. • Obsažený sléz má schopnosti vychytávat toxické látky, stejně jako živočišné uhlí. • Hojí záněty žaludku a střev. • Působí na enteroviry. • Akutně lze dávkovat 10 kapek i po hodině, jinak 2–3x 10 kapek.
LEVAMIN • Zejména obsažená schizandra čínská má protiprůjmový účinek. • Snižuje teplotu. • Psychicky zklidňuje. • Obvyklé dávkování je 2x 10 kapek.
GEROCEL kapky • Protizánětlivé účinky • Protiprůjmové účinky • Obvyklé dávkování je 2x 10 kapek.
NERVAMIN • Kardamom má protiprůjmové účinky. • Bazalka redukuje nežádoucí střevní mikroflóru. • Protikřečové účinky. • Obvyklé dávkování je 3x 5 kapek.
DIOCEL BIOMINERÁL • Upravuje průjmy narušené minerálové hospodářství. • Má baktericidní účinky. • Biominerál doporučuji podávat do tekutin, které pijeme během průjmů. • Doporučuji v dávce 3–4x 10 kapek denně, podle počtu stolic.
DETOXIN • Čistí játra a ovlivňuje průjmy vzniklé z nedostatečné činnosti jater a žlučníku se žlučovými cestami. • Ovlivňuje křeče. • Obvyklé dávkování je 2x 10 kapek.
ASTOFRESH • Podporuje trávení. • Odstraňuje křeče v břiše. • Harmonizuje trávení. • Obvyklé dávkování je 3x 5 kapek nebo 3x 1 tableta.
Tyto preparáty můžeme doplnit pitím čajů, zejména tam, kde pacient odmítá pít vodu.
Jako nejvhodnější čaje při průjmu doporučuji čaj Rosa centifolia, Prunella vulgaris a Maytenus.
MAYTENUS • Léčí žaludeční záněty a záněty střev.
ROSA CENTIFOLIA • Protiprůjmový účinek. • Upravuje střevní mikroflóru. • Působí protektivně na sliznici trávicího ústrojí.
PRUNELLA VULGARIS • Protiprůjmový účinek. • Působí na salmonely, shigelly, HIV, E. coli.
SMIL PÍSEČNÝ • Působí harmonizačně na trávicí soustavu, zejména vylučování žluče, žaludečních šťáv. • Spasmolytické účinky.
WENDITA • Harmonizační účinek na trávicí soustavu.
Co dodat na závěr? Téměř v každém z preparátů Diochi nalezneme bylinu, která má protiprůjmové nebo protizánětlivé a protikřečové účinky. Upřednostňujeme však ty, které jsou cíleně určeny na onemocnění trávicího ústrojí. Ostatní bereme jako doplňující a léčící průvodní příznaky. Většinou je můžeme vytestovat. Pokud tuto možnost nemáme a musíme je nasadit, pak volíme ten, který má největší afinitu k našim potížím (například Sagradin). Opět platí, že preparáty Diochi mají obrovský léčebný potenciál. Čím dříve jsou nasazeny při akutních potížích, tím rychleji se organismus zase vrátí do původní rovnováhy, tedy do zdraví. Nezapomínejme však, že ne všechny průjmy jsou infekční a přejdou po léčbě výše uvedenými preparáty, proto pátrejme po vyvolávající příčině a řešme průjmy komplexně.
Příčiny vzniku průjmu je možné rozebírat dále a podstatně důkladněji. Na to ale v tomto článku není prostor. Stejně tak se omlouvám, že zde nevysvětlím některé pojmy, které budou mnohým čtenářům neznámé (např. Zollinger-Ellisonův syndrom apod.), opět – není to pro strukturu a obsah článku podstatné.
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 09/2010

- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Rubriky
Zdravá kolena a kyčelní klouby bez artrózy a bolesti
V průběhu času se opět vracím k velmi závažnému tématu pohybového aparátu – artróze kyčelních a kolenních kloubů. Přestože se zabývám terapiemi všech druhů artróz, kolenní a kyčelní klouby bývají skutečně nejtěžším problémem. Tento typ choroby doprovází většinou artróza kotníků. Stále zdokonaluji metodu léčby, proto dobrou zprávou je, že se zase o něco zkrátila její doba a zlepšila snášenlivost jednotlivých ošetření.
Každý rok probíhají v postižených kloubech patologické změny. Prakticky řečeno se projevují tím, že pacient dostane dvakrát či třikrát za rok takový záchvat bolesti, že nemůže ani chodit. Jedná se o zánět kloubů. Bolestivé stavy zmírňuje klasická medicína tabletami, injekcemi a infuzemi. Problém se však tímto způsobem neřeší, jen dochází ke zmírnění utrpení. Klouby nadále zůstávají ztuhlé a jejich hybnost je omezená. Každý krok, který postižený udělá, je poloviční než za normálních okolností. Trochu větší zátěž vyvolává bolesti a únavu celého organismu. Lidé, kteří takové stavy zažili, si pod výše napsanými slovy dokážou představit, o jaké utrpení se doopravdy jedná. Artrózní stavy bolesti znají jako pohádku o Červené karkulce.
Alternativní terapie
Aby se pacientovi mohlo skutečně pomoci, je nejprve třeba provést specifickou diagnózu, tj. o jaký typ artrózy přesně jde, jak dlouho nemoc trvá, jak bolí, a odpovědět na mnoho dalších otázek. Na základě přesné diagnózy pak ušít terapii na míru. Odstraňováním artrózy se, obrazně řečeno, zabývám tak, jako si někteří lidé vaří kávu, tedy dennodenně a již po mnoho let. Svou metodu stále zdokonaluji. Proto jsou v současné době výsledky ještě rychlejší než třeba před rokem. Jsem za to rád, už kvůli klientům, u kterých jejich živobytí závisí na zdravotním stavu. Má-li takový člověk bolesti, není pro něj práce radostí, ale jen útrpnou snahou o přežití. Po každé terapii je vidět a cítit pokrok k lepšímu. Člověk přijde na dvě hodiny na ošetření, a poté může pracovat dál. Ve většině případů se prochází dvěma až třemi tzv. krizemi bolesti. První krize nastává po třetím a druhá po sedmém ošetření (plus/minus jedno ošetření). Někdy nastane hned napoprvé, což není dobré znamení. Napovídá to, že náprava nepůjde tak rychle jako u jiných lidí a potrvá delší čas. Ošetření působí asi tři až sedm dní. Organismus aktivuje samoléčebnou sílu. V těle tento proces vyvolává pocit, jako by se v něm něco příjemně hýbalo, dochází k jeho uvolňování a uzdravování.
Příznaky artrózy
Prvotní předzvěstí možnosti vzniku artrózy, stejně jako u jiných onemocnění pohybového aparátu, bývá psychický a fyzický stres. Většinou se jedná o opravdu vážnou životní krizi, jako je úmrtí blízkého člověka, vyhoření domu, ztráta zaměstnání, krach v podnikání, přijde-li člověk o celoživotní úspory a podobně. Po takové stresující události se u lidí, kteří mají k artróze dispozice, do několika dnů projeví prvotní příznaky. Za pár měsíců může být nemoc ve stadiu, že dotyčný je donucen vyhledat pomoc lékaře.
Artróza vzniká v kloubech, které jsou nejvíce potřeba k práci či zálibě, a bývají tedy dost namáhány. Například člověk, který hodně pracuje na počítači, onemocní pravděpodobně artrózou prstů u rukou. Velký fanda tenisu nebo golfu mívá artrózu lokte a ramene, fotbalisté a hokejisté zase artrózu kolen, kyčlí i kotníků atd. Artróza také nepřímo diagnostikuje jiná onemocnění, která se v těle nacházejí. Například krční páteř často souvisí s migrénami, náhlou hluchotou, šuměním v uších, motáním hlavy a rychlým zhoršením zraku; hrudní páteř má souvztažnost k srdci a onemocněním s ním spojeným; artróza bederní páteře k orgánům, které se nacházejí v její oblasti (trávicí ústrojí, pohlavní orgány, močový měchýř). Artróza kolen a kyčelních kloubů signalizuje problémy s pohlavními orgány u žen a prostaty u mužů, navíc artróza kyčlí též neoptimální funkci ledvin a jater.
Každý typ artrózy má specifické příznaky. Podrobněji se v tomto článku zaměříme na kyčle a kolena. Všeobecným prvotním fyzickým příznakem bývá při pohybu křupání a cvakání v kloubech, tuhnutí a otékání kloubů a končetin. V tomto počátečním stadiu bolesti nebývají.
Příznaky artrózy kyčelních kloubů: Nohy se formují do písmene O. Svaly kolem kyčlí se zřetelně krátí a dotyčný člověk je nucen při chůzi nohy překřižovat, aby vůbec mohl chodit. V posledním stadiu tohoto onemocnění je chůze již naprosto nemožná, protože překřižování se stále zmenšuje a není možné udržet rovnováhu, člověk by okamžitě spadl.
Příznaky artrózy kolenních kloubů: Klasický průběh onemocnění přetváří nohy do písmene O. Existuje však jiný typ artrózy, kdy se nohy tvarují až do X. Onemocnění často předchází uvolňování šlachového systému kolenních kloubů. Někdy bývá tento stav mylně diagnostikován jako artróza. Jestliže se však šlachový systém zpevní – využívám k tomu kmitací přístroj na rovnání nohou – příčina pomine, přestanou být problémy s koleny a artróza se neobjeví.
Prevence – život bez stresů
Zařídit si klidný a spokojený život bez zbytečných stresů a napětí je nejlepší prevencí proti artróze. Najděte si svůj životní smysl (tj. objevit činnost, ve které jste jedineční) a pro něj žijte. Dodržujte zdravý životní styl s vyváženou životosprávou. Pravidelně cvičte. Začínat s pohybem až v pokročilém stadiu onemocnění, kdy se již projevují velké bolesti, bývá prakticky nad lidské síly.
Poradna Vjačeslava Kirjuchina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 09/2010

- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Rubriky
Nanobakterie: konec jedné domněnky?
„Dnes k nám kámen 84001 promlouvá přes všechny ty miliardy let a miliony mil. Hovoří o možnosti života. Jestliže bude tento objev potvrzen, bude to jistě nejúžasnější pohled do našeho vesmíru, jaký se kdy vědě odkryl.“ Prezident USA Bill Clinton (1996)
Není běžné začínat článek o vědeckých objevech nadšeným výrokem státníka, ale tehdy, roku 1996, byl americký prezident stejně u vytržení jako vědci z NASA. Ti totiž ohlásili, že v meteoritu ALH84001 (tak byl přesně označen) nalezeném v Antarktidě a starém zhruba 4,5 miliardy let našli zkamenělé útvary, které snad mohly být nesmírně malými mikroorganismy, bakteriemi. Pozoruhodnost nálezu nebyla jen v jeho stáří, ale především v tom, že nade vší pochybnost k nám přiletěl z Marsu, což naznačovalo, že se život kdysi formoval i na rudé planetě. Záhadné struktury na bázi uhličitanů a sulfidů, mimo jiné hořčíku a železa, se opravdu svým tvarem podobaly bakteriím, jen byly příliš malé na to, aby se do nich vešlo všechno, co je nezbytné k rozmnožování, mimo jiné DNA. Historii zkrátíme – po čase se ukázalo, že radost byla předčasná: byly to anorganické struktury, které neměly se životem nic společného.
Protože byly velmi malé, bude vhodné vydat se nejprve do mikroskopického světa, kde se velikost neměří na metry, ale na jejich miliardtiny, nanometry (zkratka nm, 10-9 metru). Předpona nano- je dnes v kurzu, takže připomeňme, že vznikla mírným přeformováním latinského nānus, trpaslík, pocházejícího z řeckého nanos, ve stejném významu. Dříve než u bakterií v titulku se toto slovo objevilo například v medicíně jako nanismus čili trpaslictví, porucha růstu způsobená nedostatkem růstového hormonu.
My se však vydáme do světa, kde je skutečným obrem i pouhá červená krvinka. Prion, spojovaný s neblaze proslulou „nemocí šílených krav“, má rozměr asi 13 nm, ale to je jen větší molekula. Buněčná struktura, ribozom, měří přibližně 20 nm, a jen o málo větší, asi 23 nm, je nejmenší dosud známý virus, Parvovirus, vyvolávající onemocnění psů končící často uhynutím, a soudí se, že je příčinou takzvané „páté nemoci“ u dětí. Naopak největším virem je Mimivirus objevený roku 1992 v měňavkách; jeho velikost se udává 400, jindy dokonce 800 nm. Označení vychází z anglického slova mimic použitého ve smyslu „napodobovat“, v tomto případě svou velikostí bakterie. Domnělé bakterie ALH84001 jsou protáhlé, dlouhé kolem 380 nm, zatímco nejmenší známé živé organismy jsou bakterie rodu Mycoplasma, kulovité, o průměru zhruba 200 nm. Některé způsobují závažná onemocnění, například zápal plic. Jsou zajímavé tím, že nemají vyvinutou buněčnou stěnu. Největší bakterií je Staphylococcus aureus, rovněž kulovitý, o průměru 600 nm, původce řady nemocí. Přehlídku těchto trpaslíků ukončíme slíbeným obrem, lidskou červenou krvinkou, jejíž průměr se pohybuje kolem 7000 nm. Můžeme se vrátit do minulosti, nikoli však k meteoritu z Marsu. Tenhle objev čehosi jako bakterií totiž nebyl první. Měl předchůdce, jemuž nebyla věnována taková pozornost, možná také proto, že nepřiletěl z vesmíru.
Objevy nanobakterií
V roce 1993 zkoumal americký badatel dr. Robert J. Folk (University of Texas) horniny, které shromáždil při svém studiu horkých pramenů v italském Viterbu. Byl to právě tento vědec, jenž tehdy ohlásil objev „nannobakterií“ (není to chyba tisku, psal je se dvěma „n“), kulovitých útvarů opravdu připomínajících zkamenělé bakterie. Zdálo se, že původně měly dokonce buněčnou stěnu, a dalo se soudit na jakési stopy vnitřní struktury. Jen byly na bakterie příliš malé – jejich průměr se pohyboval od 10 do 200 nm. Tyto záhadné útvary nalezl dr. Folk v geologických vrstvách odpovídajících paleozoiku (doba před 542 až 215 miliony let) a mezozoiku (251 až 65,5) a posléze usoudil, že by to mohly skutečně být jakési primitivní mikroorganismy, které zpracovávaly jak organické, tak anorganické látky, a za nesmírně dlouhá období vytvořily geologické vrstvy, v nichž se samy zachovaly. Myšlenka to byla nepochybně atraktivní, leč mylná. Víme, že nebyl se svým omylem osamocen; měl již zmíněné pokračovatele v americké NASA s meteoritem ALH84001. Není však vůbec namístě tyto vědce kritizovat. Výzkum probíhal na úrovni doby a se znalostmi živé hmoty, jaké byly k dispozici. A přiznejme si, jaké znalosti máme dnes? Nepochybně větší, ale jsme nesmírně daleko od toho, vědět vše. Pokud to budeme kdy vědět.
Ve skutečnosti duo dr. Folk a odborníci z NASA rozvířilo zásadní a velmi záslužnou vědeckou diskusi týkající se otázky, jaký může být nejmenší rozměr živých organismů. Kritici poukazovali na to, že podivné nálezy byly klasifikovány jako pozůstatky někdejších primitivních organismů jen na základě tvaru, a navíc přidávali mnohem podstatnější argument, že klíčové buněčné organely měří řádově dvacet nanometrů, takže by se do nejmenších „nannobakterií“ dr. Folka prostě nevešly. Tyto mikroorganismy by tak nebyly vybaveny k životu. Alespoň ne k takovému, jaký si představujeme. A právě když tyto diskuse vrcholily, přihlásili se další vědci. Dr. E. Olavi Kajander a dr. Neva Çiftçioğlu z univerzity ve finském Kuopiu ohlásili důkaz, že nanobakterie existují jako živí jedinci. O co šlo? Tito vědci začali zkoumat jakési záhadné kontaminanty, které nalézali v živné půdě buněčných kultur. Výzkum zahájili poté, když zjistili, že jim jakési nesmírně malé částice poškozují pěstované buňky, obrazně řečeno, jako by ty buňky „onemocněly“. Podivné bylo, že neznámé částice odolávaly běžným postupům sterilizace teplem, případně detergenty, a nedaly se odstranit ani přidáním různých antibiotik. V elektronovém mikroskopu to byla kulovitá tělíska, jejichž průměr kolísal mezi 50 a 500 nanometry. Navíc se velmi podobaly „nannobakteriím“ dr. Folka. Vědecký výzkum se někdy opravdu dostává do situace, kdy můžeme mít dojem, že jde o vědeckofantastický žánr – záhadné mikroorganismy, zdánlivě nezničitelné.
Přesvědčení, že to jsou opravdu jakési živé jednotky, ještě zesílilo, když v nich finští badatelé prokázali přítomnost nukleových kyselin a bílkovin. Dokonce se podařilo DNA sekvenovat, předpokládané bakterii se dostalo pojmenování Nanobacterium sanguineum a byla zařazena do skupiny zahrnující rody Brucella a Bartonella. První z nich způsobuje vážné onemocnění skotu, druhý pak onemocnění přenášené klíšťaty především z koček a psů na člověka. Naštěstí je vzácné, leč průběh může být vážný. Záhadné Nanobacterium jako by opravdu žilo, protože, jak se ukazovalo, dokázalo měnit tvar a postupně se z kuliček vytvářel jakýsi povlak, film a shluky hmoty obsahující minerály. K těm se dostaneme později. Teď bylo podstatné další zjištění, které finské vědce překvapilo – záhadné útvary našli v tělesných tekutinách, v krvi, slinách a moči zvířat i člověka. Z toho usoudili, že tyto mikroorganismy mohou být příčinou různých onemocnění, kdy se vytvářejí mineralizované struktury, například ledvinové kameny. Později k tomu přidali některé druhy rakoviny, aterosklerózu či degenerativní kloubní onemocnění.
To byla jedna oblast závěrů tohoto výzkumu. Druhá se týkala úvah o tom, že by se právě přes takové podivné bakterie možná dalo hledat vysvětlení vzniku života. Na druhé straně však například dr. Jack Maniloff z lékařského centra univerzity v americkém Rochesteru suše prohlásil, že tento objev je „studenou fúzí mikrobiologie“. To je dnes okřídlené rčení ve vědeckých kruzích označující blamáž. Studená jaderná fúze je jaderná reakce, při níž dochází k fúzi atomárních jader za nízkých teplot, i pokojových, přičemž se uvolňuje značné množství energie. Roku 1989 američtí chemici Stanley Pons a Martin Fleischmann oznámili, že se jim tato reakce povedla, ovšem pozdější studie prokázaly, že za daných podmínek k fúzi nedochází, a práce obou vědců se stala proslulým omylem.
Mnoho vědců však skepsi dr. Maniloffa nesdílelo, zvlášť když roku 2004 oznámil tým z americké Mayo Clinic (hlavní sídlo v Rochesteru, USA), že nalezl nanobakterie ve vzorcích zvápenatěných tepen, a tyto bakterie nejen, že obsahovaly DNA, ale údajně vytvářely RNA, což by znamenalo, že dokážou syntetizovat i bílkoviny. Není divu, že se vynořila úvaha o jejich možné souvislosti s nemocí šílených krav, jakož i s dalšími chorobami. Nová hrozba byla na obzoru a s ní se objevila jako první firma Nanobac OY založená finskými objeviteli těchto mikroorganismů. Šlo o výrobu diagnostických přípravků, jimiž by bylo možné odhalit nákazu nanobakteriemi. To byl další směr vývoje. Současně pokračoval výzkum. Abychom nahlédli za jeho kulisy, musíme se vrátit k minerálům v nanobakteriích, a také k chemii bílkovin.
Umělé nanobakterie
Když byly zkoumány minerály obsažené v předpokládaných nanobakteriích, ukázalo se, že jde především o apatit, což je fosforečnan vápenatý (ve skutečnosti je správnější hovořit o hydroxyapatitu, ale zkrátíme si to), a kalcit, uhličitan vápenatý. Tyto soli se běžně vyskytují v krystalické formě, přičemž obě se podílejí na struktuře kostí. Jako všechny soli, i tyto jsou tvořeny dvěma opačně elektricky nabitými částmi, totiž kladně nabitým kationtem vápenatým, zatímco druhá složka, anion, ať fosforečný nebo uhličitanový, je záporně nabitý. Ve vodě, při rozpouštění, se kationty a anionty oddělí a jsou samostatné. Teď k bílkovinám. Jsou to složité struktury, do jejichž detailů se nebudeme pouštět; stačí nám fakt, že v těchto komplikovaných a velkých molekulách jsou vždy malé struktury, které jsou kladně, nebo záporně nabité. Z fyziky víme, že se opačné elektrické náboje přitahují, takže je nasnadě myšlenka, že záporná struktura na molekule bílkoviny bude elektricky přitahovat kladně nabité vápenaté kationty, kladná pak záporné anionty, třeba fosforečné. To je proces důvěrně známý v chemii bílkovin a odborně se mu říká „interakce bílkovin“. Přitom nevzniká pevná chemická vazba, ale partneři opačného náboje jsou k sobě poutáni mnohem slaběji než třeba atomy vodíku a kyslíku v molekule vody. Takže „interakce“ je velmi slabá, nicméně stačí k tomu, aby bílkovina za vhodných podmínek nějaké ionty navázala a za jiných je zas uvolnila. Na tom, velmi zjednodušeně, spočívá transport solí v organismu. V krevním séru je nejvíce albuminu, který je znám tím, že velmi ochotně interaguje doslova se vším možným, a vcelku důstojným partnerem je mu také A-fetuin.
Tyto znalosti, výzkum interakcí bílkovin začal v polovině minulého století, měli také dr. John D. Young z Čchang Gung University na Tchajwanu a jeho doktorand Jan Martel. Oba napadlo, že by se mohli pokusit vytvořit nanobakterie z anorganických sloučenin. Vyšli z toho, že jak apatit, tak vápenec tvoří za normálních podmínek jednoznačně strukturované krystaly. A co zkusit přidat k nim nějakou bílkovinu, přičemž se samozřejmě nabízely obě výše zmíněné – albumin a A-fetuin? Vápenaté a fosforečné ionty začnou samozřejmě při dostatečné koncentraci v roztoku vytvářet krystaly, ale ukázalo se, že v přítomnosti bílkoviny to není tak jednoznačné. Bílkovina totiž, jak řečeno, interaguje s oběma druhy iontů, a k překvapení obou vědců místo toho, aby vznikal očekávaný krystalický apatit, začala se tvořit amorfní, tedy nekrystalická kulovitá tělíska složená z bílkoviny s navázanými anorganickými ionty. To se odehrávalo v klasické živné půdě, kde se pěstují bakterie.
Další proces byl neméně zajímavý – částice pořád rostly, byly kulovité, přičemž se ukázalo, že se do nich dokážou zabudovat nejrůznější sloučeniny, které byly přidány, tedy například sacharidy, lipidy, a také DNA a RNA. Vznikající kulička byla vrstevnatá, přičemž se v ní střídaly vrstvy anorganických solí a organických sloučenin. Poté nastal moment, kdy už přítomné bílkoviny nedokázaly interagovat s anorganickými ionty, prostě je neměly kam navázat, protože všechna místa, kde to bylo možné, byla už takovými ionty obsazena. V tomto okamžiku začala převládat krystalizace. Na povrchu kuliček se konečně objevily typické krystalky apatitu a v poslední fázi se kuličky začaly spojovat, přičemž se na dně kultivační misky tvořila souvislá vrstva, na vnějším povrchu krystalická. Byl to prakticky přesně stejný obraz, jaký se naskýtal vědcům soudícím, že mají co činit s živými organismy. Souhlasila i velikost oněch kuliček.
Představa nanobakterií se rozplynula po vcelku jednoduchém pokusu. Byla to jedna ze slepých uliček, z porážek vědy? Slepou uličkou byla domněnka, že jde o mikroorganismy. Finské vědce svedlo na scestí to, že domnělé bakterie reagovaly na protilátky. Ovšem ve skutečnosti to byla jen reakce právě na albumin a fetuin. Použité protilátky ve skutečnosti reagovaly na tyto dvě bílkoviny hovězího původu, protože k výrobě živných půd se často používá krevní sérum hovězích zárodků, takže se zmíněné bílkoviny zabudovávaly do vznikajících kuliček.
Co dál?
Tím však dosavadní historie domnělých nanobakterií zdaleka nekončí; naopak, otevírá se nová stránka výzkumu. Bakterie byl omyl, podivné nanostruktury v živých organismech jsou nesporný fakt. Kde se berou a proč? Zatím můžeme hovořit o hypotéze, byť velmi pravděpodobné. Jak napsali tchajwanští vědci: „Věříme, že částice podobající se nanobakteriím vznikají přirozeným procesem, který normálně chrání organismus před nechtěnou tvorbou krystalů, ale za jistých podmínek může vést k tvorbě takových částic.“ Tuto hypotézu můžeme zjednodušeně rozebrat. V živých organismech, teď uvažujme lidský, jsou vždy anorganické ionty, mimo jiné i ty, které jsme uvedli, přičemž absolvují neustálý koloběh. Vždyť jen naše kosti se neustále obnovují; u zdravého jedince je rychlost odbourávání kostní tkáně stejná jako její tvorby. Ovšem nezbytné anorganické ionty se musejí transportovat, a tím jsme například u albuminu.
Teď si vzpomeňme, že vědci pozorovali, že v přítomnosti bílkoviny vzniká agregát, kulička, v níž ale sůl, apatit či vápenec nejsou krystalické. Odborníci nyní soudí, že vznik nanočástic je ve skutečnosti obrana organismu tehdy, když by hrozil z nějakého důvodu vznik krystalků zmíněných solí. Pak některé bílkoviny začnou vázat tyto soli ve větším množství, vznikají amorfní nanočástice, a tím se zabrání tvorbě samostatných krystalků. Jestliže je tento přirozený proces narušen, neptejme se na příčiny, to je jiná otázka, tento mechanismus nestačí, bílkoviny nedokážou navázat nadbytečné soli, a ty se začnou vylučovat jako krystalky, což se navenek projevuje například vápenatěním tepen či usazováním solí v kloubech.
Po peripetiích, kde nebyla nouze o omyly, se tak možná podařilo (zdůrazněme „možná“) přijít na stopu mechanismu, jímž organismus reguluje koncentraci solí především v různých tělních tekutinách. Někteří vědci soudí, že je to proces mnohem obecnější a začínají pro tyto nanostruktury, v nichž mohou být zabudovány nejrůznější ionty, razit termín „bion“. Je jím označována nanočástice různých velikostí a tvarů složená z organických sloučenin, především z bílkovin, ale může obsahovat jakékoli další, a z různých anorganických iontů. Dosavadní osud domnělých nanobakterií je tak znamenitým obrazem toho, jak složitými cestami se někdy věda ubírá. Teď je třeba potvrdit právě naznačenou hypotézu a hledat, co dál. Nemoci, které se zdají souviset s podivnými nanočásticemi či bionty, jsou totiž vesměs závažné.
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 07/2010

- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Rubriky
KAŠEL
Kašel je obranný mechanismus našeho těla na podkladě reflexu. Organismus se jím snaží očistit dýchací cesty od cizorodých látek nebo sekretů či cizích těles. K usnadnění kašle přispívá fyziologická funkce dýchacího epitelu (buněk, které vystýlají dýchací cesty), a to tvorba hlenu a kmitání řasinkového epitelu směrem ven z dýchacích cest. Kašel rozeznáváme akutní (trvá do 3 týdnů), subakutní (3–8 týdnů) a chronický (déle než 8 týdnů). Dále jej můžeme dělit na produktivní (s vykašláváním hlenů nebo hlenohnisavých sekretů) a neproduktivní (většinou dráždivý, suchý). Jiným hlediskem může být to, zda je kašel trvalý, nebo záchvatovitý. Na každý pád, kašel trvající více než 8 týdnů je nutné vyšetřit!
Příčiny akutního kašle
• Virová infekce (kromě kašle jsou přítomny i výtok z nosu, obstrukce, horečka, slzení)
• Bakteriální infekce (bronchitida, bronchopneumonie, tracheitida, pertuse – záškrt)
• Alergie (otok sliznic – často vede ke dráždění ke kašli)
• Cizorodé látky (vdechnutí cizích těles, dráždivých plynů, přítomnost parazitů)
• Srdeční selhávání
• Tlak na dýchací cesty zvenčí (nádory, metastázy, zvětšené uzliny mezihrudí, aneurysma aorty, zvětšená štítná žláza, jícen)
• Mimoplicní příčiny (onemocnění pohrudnice – záněty, pneumothorax – splasknutí plíce z různých příčin, onemocnění hlavy – chronické záněty vedlejších dutin nosních, onemocnění břicha – distenze – roztažení žaludku nebo tlustého střeva)
• Volní kašel (hysterie, zlozvyk – někdo pokašlává, zejména pokud je nervózní před určitou situací nebo činností)
Pomoc při akutním kašli
(podle příčiny onemocnění)
• Virový kašel – Baktevir, Deviral, Astofresh, Rosa, Prunella, Wendita, Achyrocline
• Bakteriální – Baktevir, Deviral, Astofresh, Gerocel kapsle
• Akutní astmatický záchvat – Astofresh (ve spreji)
• Alergický podklad – celková detoxikace organismu, posílení detoxikačních orgánů – Diocel, Biominerál, Detoxin, Gerocel kapsle, Deviral (odstranění infekčních ložisek z tkání, snižování alergické pohotovosti organismu)
• Vdechnutí cizorodých látek – pozor na akutní příhodu – akutní dušení (poskytnout první pomoc, volat lékaře); dále detoxikace dýchacích cest podle závažnosti postižení plic – čaje: Rosa, Achyrocline, Wendita, Prunella, popřípadě podle vytestování kapky
• Srdeční selhání – kašel kolem půlnoci, narůžovělé sputum – přítomny stopy krve – vždy k lékaři; druhotně posilujeme srdce (Venisfér, Rosa, Aloysie, Achyrocline)
• Nádorová onemocnění – kašel nereaguje na akutní léčbu, přetrvává. U kašle chronického je vždy nutné vyšetření. Léčba podpůrná – podle vytestování nejvhodnějšího preparátu s protirakovinnými účinky (Sagradin, Venisfér, Gerocel, Cytonic, Uncaria, Lapacho, Achyrocline, Smilax, Citrus), nutnost dlouhodobé detoxikace a posilování organismu a imunitního systému
Subakutní kašel
Většinou je postinfekční. Nutná je detoxikace podle příčiny. Použijeme preparáty vytestované pomocí EAV, Oberonu, kineziologicky a podobně. Preparáty použijeme stejné jako u akutního nebo chronického kašle (viz dále).
Chronický kašel
Z 95 % je způsoben níže uvedenými příčinami:
• Chronická rinosinusitida (trvalé zatékání do nosohltanu, popotahování, snaha odkašlat)
• Astma (kašel má 57 % astmatiků) • Refluxní choroba jícnu
• Chronická bronchitida, CHOPN (chronická obstrukční pulmonální nemoc)
• Bronchiektazie (rozšíření průdušek, často přítomnost infekčních ložisek, sekret se uvolňuje v závislosti na poloze a dráždí ke kašli)
• Užívání léků na hypertenzi (ACE-inhibitory – po vysazení mizí do 3 týdnů)
Z 5 % je přítomno:
• Bronchogenní karcinom
• Levostranné srdeční selhání
• Sarkoidóza (autoimunitní onemocnění)
• Aspirace (vdechnutí – při hltanové dysfunkci po cévních mozkových příhodách a podobně)
• Psychogenní kašel Pomoc při chronickém kašli (léčit základní onemocnění) • Rhinosinusitis – odstranění infekčních ložisek (Sagradin, Deviral), odstranění chronických zánětů – (Gerocel kapsle), infekce – Astofresh, Baktevir, Diocel (čelní dutiny), Intocel (plísně) a jiné • Astma – počátek dušnosti před vznikem astmatického záchvatu – Astofresh ve spreji nebo inhalačně, někdy opakovaně tableta dokáže zabránit rozvinutí dušnosti. Nutná detoxikace organismu (Detoxin, Diocel, Biominerál, Gerocel, Astofresh), mnohdy je potřebné ovlivnit i psychickou složku astmatu (viz psychogenní kašel)
• Chronická bronchitis, bronchiektazie, CHOPN – čaje Rosa, Prunella, Wendita, Achyro, Astofresh, Gerocel kapsle, Baktevir • Refluxní choroba jícnu – alkalizace organismu, neutralizace kyselých šťáv – Supracid, Cytonic/Maytenus, někdy Sagradin
• Kašel při užívání ACE-inhibitorů – vysazení léků, výměna za jiná antihypertenziva
• Psychogenní kašel – Rosa – celkové zklidnění, Nervamin, Levamin, Venisfér. Je nutné hledat příčiny. Mnohdy je ideální regrese nebo Bachova květová terapie na odstranění psychických bloků. Preparáty lze vzájemně kombinovat. U chronických onemocnění můžeme s výhodou využít zlepšení reaktivity organismu po jeho alkalizaci Supracidem.
Z hlediska celostní medicíny je třeba si uvědomit, že do dýchacích cest člověka volně prostupují toxické látky, které jsou přítomné ve vdechovaném vzduchu, ať již chemické (barvy, ředidla, exhaláty chemických továren, čisticí prostředky), radioaktivní látky, toxické kovy, látky z automobilové dopravy – výfukové plyny, látky z obrušování asfaltu, kosmetika (spreje, osvěžovače vzduchu). Toxiny dráždící ke kašli vyvolávající zátěž dýchacích cest anebo přímo onemocnění dýchacích cest se usazují na sliznicích, v podslizničních strukturách, v lymfatickém systému (regionální lymfatické cévy i uzliny dýchacích cest), dále v nervových strukturách (nervus vagus – plexus pulmonalis, které jsou často zaneseny u astmatiků). Navíc musíme zohlednit nadměrnou tvorbu hlenu, která není závislá jen na fyziologické funkci dýchacích cest, ale i na příjmu zahleňující stravy (mléko a mléčné výrobky, cukry, bílá mouka). K léčbě je pak vhodné přidat dechová cvičení, nácvik odkašlávání (to znají lidé trpící bronchiektaziemi, mukoviscidózou – onemocnění slinivky s nadměrnou tvorbou hlenů v dýchacích cestách, chronickými bronchitidami aj.). K usnadnění vykašlávání se dobře hodí také inhalace (solné roztoky, minerální vody, silice, bylinné odvary).
Působení jednotlivých preparátů
BAKTEVIR
• Antivirové (RS viry, adenoviry, influenza, parainfluenza, rhinoviry), antibakteriální účinky (streptokok, stafylokok, Klebsiella, Chlamydia, proteus, diplokok pneumonie).
• Rozpouští hleny, zlepšuje odkašlávání, některé složky zastavují kašel – zejména dráždivý.
• Použití při astmatu, TBC, bronchitidě, abscesech.
• Při akutních obtížích lze Baktevir dávkovat 10 kapek po hodině. Baktevir výrazně snižuje délku onemocnění, zlepšuje rekonvalescenci. Postupně dávky snižujeme až na 2x 10 kapek. Při chronických potížích, podle závažnosti stavu, začínáme dávkou 2x 10 kapek nebo i mnohem menší, zejména pokud se objeví reverzní reakce.
DEVIRAL
• Preparát, který dokáže uvolňovat infekční ložiska z tkání.
• Podporuje imunitu.
• Snižuje alergickou pohotovost organismu.
• Ovlivňuje dráhu plic, následně sliznici celých dýchacích cest.
• Záněty dýchacích cest (RS virus, stafylokoky, streptokoky).
• Má úžasnou sílu, velmi výrazné reverzní reakce díky rozvolňování infekčních ložisek (průdušky, dutiny).
• Deviral užíváme k detoxikaci zpočátku 2x 1 kapsli, pokud se objeví reverzní reakce, snížíme dávkování na 1x 1, nebo 1 obden. Pro ovlivnění alergických projevů použijeme dávky větší – až 3x 2 kapsle.
CYTONIC
• Preparát v podobě kapslí, mírnější účinky má jako čaj – Maytenus.
• Úspěchy slaví někdy u postinfekčních kašlů, kde nezabírají obligátní preparáty.
• Působí i při refluxní ezofagitidě a kašli jí vyvolaném, když nezabírá Supracid. Oba preparáty lze spolu vzájemně kombinovat.
• Dávkujeme 3x 1 kapsli. U Cytoniku se vyskytují také nepříjemné reverzní reakce, zejména záněty močového měchýře hemoragického charakteru (přítomnost krve v moči), někdy značná zatuhlost trapézových svalů. Vynecháme užívání nebo snížíme dávkování. Podstatně šetrnější je pití čaje.
ASTOFRESH
• Protizánětlivé účinky – působí proti zánětům všech etáží dýchacích cest.
• Protivirové (i protichřipkové), protibakteriální, protiparazitární, protiplísňové.
• Odhleňující účinek.
• Užíváme jak v akutních stavech, tak subakutních i chronických. Lze ho použít k inhalacím (v kapkách) nebo do aromalamp. Snižuje pocit dušnosti, zavčas podaný dokáže zabránit rozvoji astmatického záchvatu. Kromě expektoračních účinků (zlepšuje vykašlávání) má díky obsahu mentolu i znecitlivující účinky – výhodné při kombinaci s bolestí nebo škrabání v krku. Zlepšuje dech, osvěžuje dech. Vhodný i při rýmách a zánětech dutin.
GEROCEL
• V podobě kapslí se užívá při chronických zánětech pro svůj obsah enzymů.
• Výhodné je jeho působení u zánětů průdušek, zánětů dutin, zápalů plic. U chronických zánětů (ale i u akutních zánětů průdušek, dutin) můžeme užívat poměrně vysoké dávkování 3x 2 kapsle. Jako vedlejší nežádoucí účinky se mohou vyskytnout zažívací potíže, průjmy, nadýmání a křeče v břiše. Opět vysadíme anebo snížíme dávkování.
ROSA CENTIFOLIA
• Lahodný čaj s vynikajícími odhleňujícími účinky, usnadňuje vykašlávání.
• Snižuje teplotu.
• Prokázáno ovlivnění Mycobacteria tuberculosis.
• Užívá se při rýmách, nachlazeních, bronchitidách, tuberkulóze.
• Má protizánětlivý efekt.
• Čaj pijeme nejlépe teplý, ovlivňujeme tak i pocení. Můžeme ho pít opakovaně několikrát. denně. Pro jeho lahodnou chuť ho mají rády i děti. Lze ho i inhalovat.
PRUNELLA VULGARIS
• Čaj s antivirovými a antibakteriálními účinky (streptokoky, mykobakterie, pseudomonády).
• Působí při nachlazeních, chřipkách a jiných virózách.
• Detoxikuje plíce.
• Uvolňuje hleny.
• Má protizánětlivé účinky.
• Čaj popíjíme stejně jako Rosu, čím teplejší čaje, tím více vyvolávají pocení, což pomáhá organismu odstraňovat toxické látky z těla. Také ho můžeme inhalovat.
WENDITA CALYSINA
• Čaj s protizánětlivými účinky.
• Účinný při nachlazení, chřipkách.
• Detoxikuje plíce.
• Zmírňuje kašel, usnadňuje odkašlávání.
• Posiluje imunitu.
• Má antivirové a antibakteriální účinky.
• Užívání stejné jako u výše uvedených čajů.
ACHYROCLINE SATUREIOIDES
• Čaj s vynikajícími účinky na dýchací ústrojí.
• Zlepšuje a usnadňuje vykašlávání.
• Má výrazné protizánětlivé účinky.
• Velmi dobře funguje při posilování imunity a zmírňování alergických reakcí.
• Užívání: viz výše uvedené čaje.
CITRUS AURANTIUM
• Čaj, který usnadňuje pocení. Pokud potřebujeme detoxikovat organismus či vyvolat pocení, je vhodné pít tento čaj.
• Čaj pijeme teplý až vlažný.
SAGRADIN
• Tento preparát ovlivňuje zvýšenou teplotu i horečku.
• Má analgetické účinky.
• Hojí rány (v případě zánětů nosohltanu lze roztokem kloktat nebo vytírat krk – sliznice postižené infekcí).
• Při reverzních reakcích dokáže vyvolat zánět vedlejších dutin nosních.
• Někdy účinkuje u kašle vyvolaného refluxní chorobou jícnu.
• Při teplotách můžeme Sagradin dávkovat po 10 kapkách anebo po kávových lžičkách. Při detoxikaci užíváme v dávce 3x 5 kapek. Při výskytu reverzní reakce užívání přerušíme anebo snížíme dávkování.
DIOCEL SUPRACID
• Užíváme u chronických zánětů, kdy organismus trpí značným překyselením vnitřního prostředí.
• Velmi dobrý preparát u kašle vyvolaného refluxem kyselých žaludečních šťáv do dýchacího ústrojí.
• Dávkujeme 3x 1 nebo 3x 2 kapsle.
DIOCEL BIOMINERÁL
• Přípravek, který ovlivňuje činnost lymfatického systému, a proto je vhodný u všech akutních i chronických onemocnění dýchacích cest.
• Pročištěním lymfatických cest uvolníme cestu pro odstranění dalších toxických látek (mikroorganismů a jejich toxinů).
• Ideální dávkování je 2x 10 kapek.
Preparáty s obsahem látek s prokázanými protirakovinnými účinky:
Vensifér, Cytonic/Maytenus, Gerocel kapsle i kapky, Sagradin, čaj Lapacho, Uncaria tomentosa, Achyrocline satureioides, Smilax officinalis, Citrus aurantium. Tyto preparáty je vhodné vytestovat u každého člověka individuálně. Co dodat na závěr? Preparáty Diochi mají obrovský léčebný potenciál. Čím dříve jsou nasazeny při akutních potížích, tím rychleji se organismus zase vrátí do své původní rovnováhy, tedy do zdraví. Díky složení a zpracování na principu informatiky a biorezonance jsou velmi vhodné při detoxikaci organismu a jeho očistě od infekčních ložisek, která provázejí zejména chronická onemocnění. Velmi vhodné je jejich preventivní užívání k harmonizaci organismu.
MUDr. Lenka Hodková
pozn.: Jednotlivé preparáty lze mezi sebou kombinovat. Ideální je kombinace kapek a čajů.
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 08/2010

- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Rubriky
Dobrá krev přináší zdraví, špatná nemoci
Chudokrevnost neboli anemie
Představme si krev jako dálnici s velkým množstvím náklaďáčků, které vezou spoustu dobrých věcí – fermenty, enzymy, hormony, vitaminy, minerály (jod, vápník, křemík, železo, kobalt), kyslík a další „stavební materiály“. Zároveň v protisměru jedou jiné dopravní prostředky, plné odpadních látek, k příslušným vnitřním orgánům, jako jsou játra, ledviny, plíce a potní žlázy. Pohonem neboli výživou celého systému je kyslík. Má-li ho krev k dispozici málo, vzniká chudokrevnost.
Podíváme-li se na situaci také z vnějšku, dospějeme jistě k závěru, že k tomu, aby se naše těla mohla dobře regenerovat a vyvíjet, pracovat, sportovat, potřebují dostatečně dýchat. Proces dýchání umožňuje látka zvaná hemoglobin. Slovo hemoglobin se skládá z části hemo, což znamená železo, a globin – bílkovina. Pomocí hemoglobinu se přenáší kyslík do krve a zároveň z ní odvádí oxid uhličitý.
Příznaky onemocnění
– Předkloníte-li se nebo vstáváte z bobku, máte před očima hvězdičky, černo či pocit na omdlení.
– Na nehtech se vám vytvářejí bílé tečky (lidově se říká, že kvetou nehty).
– Vypadávají vám vlasy.
– Trpíte střevními poruchami (zácpa, průjem).
– Zhoršuje se vám ostrost vidění.
– U dětí se může rozvinout skolióza. Při chudokrevnosti nejsou dostatečně okysličovány a vyživovány úpony a vazy.
– Dalším důležitým faktorem, především u dětí, jsou poruchy paměti a vnímání. Možná zjistíte, že vaše chudokrevné dítě, které „nestíhalo“ ve škole studijní nároky, se po uzdravení promění ve výborného žáka.
– Jestliže se anemie neléčí a její stav se stále prohlubuje, zintenzivňuje se pocit slabosti, únavy, chce se vám neustále spát, na nic nemáte energii, o nic se nezajímáte. Z této letargie vás probudí pouze extrémní šokové situace.
– Většinou se dostaví i problémy s krevním tlakem.
– Pálení v nohou (stehna, lýtka nebo kotníky).
– Svědění pokožky, když jste v klidu (tento příznak nemusí vždy souviset s chudokrevností).
Příznaky nepodceňujte!
Mnoho lidí řeší stav únavy pitím energetických nápojů, což samo o sobě problém neřeší, spíše naopak! Časem dochází k velkým zdravotním komplikacím. Jednou z nich je právě kostra a pohybový aparát se všemi klouby, svaly, šlachami, úpony. Začínají se stupňovat bolesti v zádech a kloubech, až se stanou permanentními. V nejtěžších případech anemie přestávají lidé vidět a zadýchávají se i v klidu při mluvení. Právě při stupňujících se bolestech pohybového aparátu lidé přicházejí na terapie do mé ordinace. Příčina však není v kostře, ale v chudokrevnosti, a proto terapie nezabírají. Většinou se bohužel jedná o sportovně zaměřené osoby, vrcholové sportovce, kteří nejsou zvyklí marodit a mít permanentní problémy se zdravím. Takový stav může vést až k těžkým poruchám psychiky.
Vliv žaludku
Mám-li podezření, že pacient trpí chudokrevností, pošlu jej před započetím léčby pohybového aparátu na rozbor krve (hemoglobin, erytrocyty, trombocyty, leukocyty, srážlivost krve). Souběžně mu doporučím navštívit dobrého gastroenterologa, který dokáže diagnostikovat a vyléčit chudokrevnost. Toto onemocnění má totiž přímou souvislost s chorobami žaludku. Podle výsledků testů a klinických příznaků chudokrevnosti mu pak lékař naordinuje užívání železa a příslušných vitaminů. Díky mé metodě mohu přes páteř aktivovat zóny trávicího traktu, a tím ovlivnit kvalitní vstřebávání podávaných přípravků. Mnohdy jsou totiž některá místa v trávicím traktu tak poškozená, že jimi železo vůbec neprojde. Dále lze aktivovat kostní dřeň a působit tak lépe na její prokrvení, což podpoří lepší produkci všech buněk v krvi.
Rozbor krve a úskalí diagnózy
Stává se, že pacient si na základě mé prosby zajde na vyšetření krve, ale dotyčný lékař nic závažného neshledá, přestože ošetřovaný stále trpí příznaky nemoci. Podle lékařských testů se však zdá být zdravý. Proč to tak je?
Malá pozornost se věnuje doporučeným normám, především krajním hodnotám. Problém si vysvětlíme na příkladě. V našem případě jsou důležitá čísla dvou ukazatelů: hemoglobin a erytrocyty. Norma hemoglobinu se pohybuje v rozmezí od 130 do 160 g/l. Norma erytrocytů je v rozmezí 4,50 až 6,30 na 1012/l. A teď náš případ „zdravého pacienta s velkými bolestmi“. Stav hemoglobinu je například 130 g/l a počet erytrocytů například 6,20 na 1012/l. Na první pohled vypadá tento nález docela dobře, protože obě hodnoty jsou stále v normě. Jen hemoglobin je na horní hranici a erytrocyty na hranici dolní. Dochází zde k tzv. syndromu překřížení (můj termín). Hraniční normy mají blízko k patologii. Správný nález by měl být symetrický: nízké hodnoty hemoglobinu a nízké hodnoty erytrocytů či vysoké hodnoty hemoglobinu a vysoké hodnoty erytrocytů.
Odvodňování a riziko trombózy
Má-li krev optimální hustotu, tělesné tkáně jsou okysličovány optimálně a srdce pracuje v rytmu 60 až 80 tepů za minutu (podle kondice člověka). Pak, kvůli nedostatku železa, stojí organismus před problémem, že hemoglobinu je málo a krevní plazmy hodně. To znamená, že krev obsahuje více vody, než je třeba. Čistě teoreticky, aby tělo bylo okysličeno krví s nedostatkem hemoglobinu, muselo by srdce pracovat v rytmu například 150 až 180 tepů za minutu i více (podle stupně vážnosti onemocnění). Taková situace by byla pro organismus energeticky hodně náročná a životu nebezpečná! Tělo si s tímto problémem poradí tak, že odsaje vodu z krevního oběhu přes ledviny a potní žlázy. Věkem se přidávají otoky rukou, kotníků, dělají se váčky pod očima apod. (hlavně v noci a po ránu), protože orgány nestačí vodu optimálně odsávat. Krevní tlak a tep však zůstávají v normálních mezích. V případě našeho příkladového pacienta má krev podle výsledků sklon k zhušťování (organismus odčerpává přebytečnou vodu). Tím, jak je voda odčerpávána z jeho krve, dochází k zhušťování. Když je krev zhuštěná, její srážlivost je velká a hrozí vznik trombózy. Krev se kapilárami pohybuje pomalu a organismu se včas nedostává tolik potřebný kyslík a další důležité živiny a začíná se „dusit“ (člověk se cítí unavený). Můžete si to představit, jako kdybyste si změřili krevní tlak a nafouklou manžetu nechali na nadloktí, za krátkou dobu byste viděli, že ruka začíná modrat, což je příznak jejího přidušení. Kdybyste s takovou rukou navíc hýbali a pracovali, nedopadlo by to s ní dobře. Toto vidíme, ale že se totéž děje v těle, již nevíme. Pohybujeme se a pracujeme „přidušení“, což je obrovská zátěž pro srdce, mozek, ledviny, játra, žlázy atd.
Zdravý žaludek
Oficiálně známá informace léčby chudokrevnosti je užívání železa s vitaminem B12 a kyseliny listové. Tento komplex pomáhá dopravit železo do krevního oběhu. Jenže není to tak jednoduché. Dobrý výsledek nezaručí jen tyto látky. Chudokrevnost vede ke stálým poruchám, které nelze odstranit pouze tabletou železa. Léčba bývá bohužel dlouhodobá, jedná se o rok i delší dobu. U lidí s genetickými poruchami vstřebávání železa jde o proces na celý život. Tělo navenek vypadá jednoduše, jde však o souhrn složitých procesů, které neustále běží – od narození až do smrti. Je-li anemie již v plném proudu, častější konzumace potravin se zvýšeným obsahem železa ke zlepšení stavu stejně nestačí. Ředit krev pitným režimem, užívat léky na ředění krve se stává nekonečným procesem. Léky sice na čas organismus zparalyzují a zhušťování krve se dočasně omezí, protože přirozená moudrost těla je ovlivněna. Nemoc se však musí skutečně léčit! Když je krev chudokrevná, nemá organismus k dispozici dostatek potřebných plynů a živin pro dobrou prosperitu. Jak již bylo výše naznačeno, anemie souvisí s chorobami trávicího traktu (hlavně žaludku). Zánětlivé procesy v žaludku či onemocnění sliznice vedou k tomu, že časem začíná být vstřebávání železa střevem nemožné. Zdravá sliznice zdravého žaludku vyrábí bílkovinnou látku – faktor jménem Kasla. Tento faktor se spojí se železem a provede je do střev. Ve střevě se při vstřebávání železa faktor Kasla rozpustí. V případě, že byl žaludek operativně odstraněn, faktor Kasla není produkován. Pak může být podávána 1000násobná dávka vitaminu B12, ale anemie se nezlepší. U každé nemoci je třeba nejdříve znát příčinu, a pak teprve ji lze léčit. Základní příčinou bývá stres. Stres totiž způsobuje žaludeční a střevní poruchy, a nemoci žaludku jsou hlavním důvodem chudokrevnosti. Vitamin B12 se vytváří bakteriemi, které žijí v tlustém střevě, pouze však za podmínky, že jídlo obsahuje kobalt. Bez této látky se vitamin B12 neprodukuje, a proto je u lidí častý chronický nedostatek tohoto vitaminu, a tím také nedostatečné působení na vytváření erytrocytů v kostní dřeni.
Nepříjemnosti léčby
Vstřebávání železa probíhá ve střevech. V případě, že byl jeho nedostatek enormní a byla podána doporučená dávka železa, dochází k intenzivnímu navazování železa z fekálií, což vede k zácpě. Jestliže se dávka železa pod dohledem ošetřujícího lékaře zvýší a tělo dostane dostatečné množství pro své potřeby, k zácpě z důvodu chudokrevnosti nedojde. Lze se železem předávkovat? V rozmezí dvou až tří doporučených denních dávek se předávkovat nedá. Nevyužité látky odejdou z těla fekáliemi, což způsobí zabarvení stolice dočerna. Pacienti s chudokrevností a zároveň se žaludečními vředy by měli pečlivě sledovat zbarvení stolice a svůj subjektivní stav (únavu, pocit slabosti apod.). Tmavá stolice může signalizovat perforaci vředu a velké krvácení do střev, nikoliv působení železa, jestliže jste velmi unavení a necítíte se dobře. K průjmu, nevolnosti, zvracení dochází v případě, že pacientovi nesedí podávané přípravky. Většinou to bývá jedna ze složek užívané sestavy. Tento problém lze řešit konzultací s gastroenterologem, který vám doporučí jiný lék od jiného výrobce nebo ze sestavy vyloučí alergizující složku. Někdy se problém vyřeší, podávají-li se léky injekčně. Aktivní pacienti si mohou koupit čisté železo a vitaminy zvlášť a vytvořit ve spolupráci s lékařem vlastní sestavu. Ze začátku je taková snaha pracná, ale přináší plody. Vitální život za to určitě stojí.
Poradna Vjačeslava Kirjuchina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 03/2010

- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Rubriky
Nejčastější typy alergií
Za jednu z nejnebezpečnějších alergií na potraviny je považována alergická reakce na různé ořechy. Odhaduje se, že jen ve Spojených státech stojí alergie na buráky, para ořechy, lískové oříšky a další podobné laskominy v pozadí stovek úmrtí ročně. Byla dokonce zaznamenána smrt alergické dívky po polibku od chlapce, který měl ke svačině pečivo s burákovou pomazánkou. To ale neznamená, že bychom měli mít přehnaný strach tyto výživné potraviny jíst.
Koneckonců, přinášejí tělu spousty požitků a výživných látek. Například para ořechy jsou bohaté na protirakovinný selen. Avšak alergik, který je na tyto potraviny citlivý, je zkrátka chtě nechtě musí ze stravy zcela vyloučit. Příroda ale má byliny osvědčené i na alergické stavy. Důležitá je detoxikace a náprava správných funkcí našeho těla. Doporučuji bioinformační produkt Deviral, který se užívá 2x 1 až 3x 2 kapsle denně, pro menší děti pak alespoň 1 kapsle denně. Kdo má problémy s polykáním kapslí, může si obsah třeba vysypat na lžičku, dát do úst a zapít. Nebo, zejména dětem, jej můžeme smíchat s troškou medu. Desenzibilizace trvá u každého člověka jinak dlouho, ale počítejte minimálně s dvěma měsíci užívání, abyste docílili nějakého efektu. Přidat můžeme Detoxin 3x 6 kapek nebo Diocel 3x 6 kapek a čaj Achyrocline či Burrito. Rozhodně stojí za to, antialergickou a desenzibilační kúrou projít.
Dispozice k alergii můžeme zdědit
Proč se z někoho stane alergik a druhý je přehnané citlivosti imunitního systému ušetřen? Zcela jistě existují pro alergii dědičné dispozice. Pokud je jedno z jednovaječných dvojčat alergik, pak se v 70 % případů vyvine alergie i u druhého. Neznamená to však, že budou obě alergická na totéž. Nedědí se konkrétní alergie (například na pyl ambrozie), ale spíše nevyváženost imunitní obrany, jež vzniku alergie nahrává. Pokud je rodič alergický na pyl trav, čelí i jeho dítě zvýšenému vzniku alergie, ale může být alergické třeba na buráky nebo kravské mléko. Základem je však zděděná zátěž toxinů. A také, jestli se u matky objevila alergie například v sedmnácti letech, její dítě již může být alergikem od narození. V pozadí může být intoxikace těžkými kovy a informační zátěž těchto kovů, která má vliv na ledviny a další orgány. Tím se blokuje detoxikace a alergie z nevinné formy postupuje dál, podobně jako tikají hodiny a postupně se oslabují další a další detoxikační orgány, až se „velká ručička imaginárních hodin“ zastaví na plicích a vše se projeví jako poslední stupeň alergie – astma. Když se zatíží plíce, zatíží se tím i srdce a organismus je vystaven silné intoxikaci.
Takovýto stav musíme řešit hloubkově, a to dokážou bioinformační preparáty Diochi, jako je například Detoxin a Diocel kapky. Kapky se u chronických alergických stavů užívají ve velmi malých dávkách, například 3x 6 kapek denně. U akutních stavů, jako jsou například teploty, se produkty užívají naopak ve vysokých dávkách, třeba 3x 10 až 3x 20 kapek denně. Kapičky jdou do hloubky a působí pomocí biorezonance. Kapsle, jako je například Deviral, který je při alergiích jakéhokoliv typu zcela unikátní, působí přes fytolátky. U obsažených bylin řepíku a kuklíku byly laboratorně potvrzeny antihistaminické účinky, to znamená, že naše tělo na alergen, který nám dělal potíže, reaguje méně citlivě a nezpůsobuje nám to tak silnou alergickou reakci. To samozřejmě dokážou i běžné léky – antihistaminika. Jenže byliny současně čistí játra, ledviny, plíce a střeva. Účinné látky z rostlin rozpohybují náš detoxikační systém, bioinformace vymazávají z těla paměť, stejně jako se to děje v počítači, a naše tělo se srovnává do normy. Výsledkem je desenzibilizace. Po delší době zjistíme, že daný alergen nám již nezpůsobuje silné reakce, ale ty jsou stále menší, až postupně vymizí. U každého je doba regenerace jiná, ale imaginární alergické hodiny lze vrátit zpět. Čím více je vrátíme zpět, tím více se zbavíme dané alergie. Rozhodně zlepšit se může každý, a vyhrát se také dá.
Transformace alergie
Děti a jejich rozvíjející se imunitní systém jsou ke vzniku alergií mnohem náchylnější než dospělí. Myslíme si, že z mnoha alergií postupně vyrosteme, ale může to být jenom mýlka. Alergie projevující se vyrážkou na pokožce vymizí, ale je to jen zdánlivé, ve skutečnosti pokračuje dál ve skryté formě, projevuje se ne již vyrážkou, ale třeba dysfunkcí dalšího detoxikačního orgánu, a po letech zaútočí znova v podobě vážné choroby. Proto je důležité začít detoxikovat již při prvních příznacích jakékoliv alergie. Jestliže víme, že máme alergii, a čekáme, že až na jaře vypukne, začneme brát Detoxin a Deviral, začít můžeme hned, a to neodkladně. Nečekejte, až se jaro nebo léto zeptá: „Co jsi dělal v zimě?“ Proč si nedopřát dovolenou již bez alergie?
Velká nádoba, která se plní toxiny
Představte si svoje tělo jako nádobu, která se postupně plní toxiny, a když je naplněna po okraj, začne přetékat. Takový stav se může projevovat jen tím, že se cítíme dobře a pouze se nám občas zahleňuje krk. Někdo zase jen trpí zvýšenou teplotou, například 37,2 °C, a tu má již několik měsíců. Je to také příčina oslabení imunitního systému. Tělo je oslabeno a bují v něm různé bakterie, viry a plísně. Je spočítáno, že v člověku je až několik kilogramů různých mikroorganismů, a každý naše tělo otravuje nějakými odpadními látkami svého metabolismu. Jednoduše řečeno, mikrobi, bakterie, viry, plísně si z nás udělali smetiště a záchod. Některé jejich toxiny jsou tak jedovaté, že dokážou velmi dobře narušovat chod ledvin, a tím naše tělo postupně dostávají na kolena. Při takové zátěži, se do těla vkrádá i alergie. Je nejvyšší čas začít s detoxikací Deviralem a toxiny z těla vypudit! Při dlouhodobém užívání Deviralu se dostaneme až do stavu, kdy přestáváme být na náš známý alergen citliví a již nám nic nedělá. Tak poznáme, že desenzibilizace a detoxikace byly velmi úspěšné. Jednou z nejčastějších alergií je alergie na různé pyly, která se dá také velmi efektivně utlumit doplňující výživou v podobě bioinformačního produktu Deviral. Dopřejte si léto na louce bez nateklých sliznic a začněte již dnes detoxikační kúru.
Podivná sobotní alergie
Před časem si britští lékaři lámali hlavy s případem pacienta, který dostával pravidelný alergický záchvat každou sobotu kolem desáté dopoledne. Místo aby si užíval poklidného dne, muž jen těžce lapal po dechu. Nakonec se ukázalo, že příčinou všech potíží jsou sobotní noviny. Probíral se jejich stránkami denně, a od pondělí do pátku se nic nedělo. Jakmile se na stole objevil sobotní výtisk, bylo zle. Na vině byla tiskařská barva. Sobotní vydání tiskla jiná tiskárna než vydání vycházející ve všedních dnech a používala i jiné barvy. Právě na ně si muž vypěstoval alergickou reakci. Podobných případů bychom našli bezpočet. Vzpomínám si na svou známou, které se osypal krk a dekolt. Vyzkoušela různé přírodní produkty, a nic. Sdělil jsem jí, že by to chtělo diagnostikovat. A podívejme, vyšla mi silná alergie na chemické látky, konkrétně na černou barvu, a když jsem se podíval ještě dál, uviděl jsem ji, jak si na tržišti kupuje černý svetr, a to byla ta příčina. Stav se podařilo upravit Diozon clearem a Detoxinem. Dnes bych jí dal určitě Deviral, protože obsahuje fytolátky na přehnané alergické reakce, a detoxikační čaj Achyrocline.
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 03/2010

- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Rubriky
Artróza je plně léčitelná
Roli hraje čas a psychická pohoda
Slovo artróza vyvolává u lidí pocit konce aktivního života. Mnozí začínají upadat do deprese a přestávají se snažit hledat vhodnou léčbu.
A to vše hlavně proto, že jim někdo řekl, aby nepočítali s uzdravením. Ten někdo bývá většinou lékař. Bohužel má stále velkou autoritu, a pacient snadno uvěří jeho slovům. Nemoc proto sám nijak aktivně neřeší, a proces artrózy může zvesela pokračovat ve svém rozvoji. Po nějakém čase se bolesti stupňují a nemocný získá dost argumentů pro klasickou léčbu. Začíná se rentgenovým vyšetřením a odběrem krve, aby se zjistil stav nemoci a velikost zánětu v těle. Dále se podle výsledků nemoc tlumí léky. Medikamenty tempo artrózy nezastaví, ale zmírní bolesti. Pacient se pak většinou krátkou dobu domnívá, že se problém zlepšil. Když však například začne sportovat, zvedne nějaký předmět či udělá prudký pohyb apod., bolest se opět vrátí. Klouby začínají natékat a bývají teplejší než obvykle. Pokožka kolem kloubů zčervená. Objeví se příznaky zánětu. Poté většinou následuje vyšetření kloubu na CT a výsledek ukáže, že je co nejdříve třeba operace a umělý kloub. Většinou se lidé na tento zákrok těší, protože si myslí, že je kloub přestane bolet navždy. To je omyl! Tím, že příčina nemoci nebyla odstraněna, a stále se tedy nachází v těle, má k dispozici další klouby, se kterými si může „zahrávat“. Byl odstraněn pouze důsledek nemoci, a to výměnou vlastního kloubu za umělý. Kdo z nás však chce mít v průběhu času všechny klouby umělé? Navíc se každých 10 let musí měnit za nové.
Šance – alternativní medicína
Příliš často lidé s diagnózou artrózy podstupují operativní zákroky kloubů, aniž by se zamysleli nad tím, zda by šlo nemoc vyléčit bez řezání. Některé operace bývají zbytečné a předčasné. Do mé ordinace běžně přicházejí lidé s artrózou kolen, kyčelních kloubů, osteochondrózou páteře, chondrózou, artritidou, polyartritidou, revmatoidní polyartritidou atd. Dlouholeté zkušenosti dokazují, že člověka lze vyléčit i z těžké artrózy. Pracuji na aktivaci regeneračních schopností pacienta. Je však nutné, aby se člověk do léčebného procesu zapojil také sám. Může jít například o úpravu jídelníčku, pravidelné provádění určitých cviků či masáž přístrojem, který jsem zhotovil pro domácí doléčování. Jedna korekce trvá hodinu až dvě a je v ní zahrnuto mnoho věcí: v první řadě důkladná masáž, lymfodrenáž a aktivace nohou, rukou či dalších postižených míst. Hlavní důraz je kladen na prokrvení, uvolnění a připravení těla k odblokování zablokovaných zón páteře a kloubů a následná odblokace. Terapie jsou tím méně bolestivé, čím menšího rozsahu je zánět.
Úspěch léčby podpoří spokojenost v životě
Počet terapií se odvíjí od věku, tělesné hmotnosti a psychického stavu pacienta. Neexistuje neléčitelná artróza, jde spíše o otázku času (těžší stupeň artrózy vyžaduje delší čas pro léčbu). Nejsem kouzelník, a mnohdy je pacientovi třeba věnovat spoustu energie a práce. Celému léčebnému procesu pomáhá, když má dotyčný psychickou a v některých případech i fyzickou podporu. Jestliže přijde člověk, který prožívá těžké stresy, doporučím mu nejdříve změnit životní styl, dostat se více do pohody, a pak teprve přijít na terapii. Jedná-li se však o akutní stav, pracuji s ním ihned, ale když naléhavost problému pomine, musí též nejprve změnit životní styl, aby efekt léčby byl dlouhodobý.
Vedlejší účinky jsou žádoucí
Tato léčebná kúra má i mnoho pozitivních vedlejších účinků. Mezi hlavní patří: jsou-li na páteři výrůstky, lze je odstranit, zlepší se stav křečových žil, na dlouhou dobu zmizí otoky rukou a nohou, jsou viditelné i změny na kůži – začne mizet celulitida, během kúry člověk zhubne od 2 do 10 kilogramů (při každodenním docházení v průměru za 10 až 15 návštěv), zlepší se dýchání (při terapii hodně pracuji s klouby, obratli a žebry; nejsou pak již tak blokované a dýchání je odlehčené).
V rychlé době rychlá léčba
Žijeme v uspěchaném světě, v němž není prostor pro dlouhodobé marodění. Terapie je vhodná pro ty, kteří potřebují být rychle zdraví, pro akční lidi, kteří chtějí hodně věcí stihnout a artróza je omezuje v jejich plánech. Pro urychlení uzdravení jsem sestavil masážní přístroje a časový efekt korekcí se tím ještě zintenzivnil. V průměru je možné odstranit střední artrózu při docházení 1–2x týdně za 15 až 25 návštěv. Střední artróza znamená 2. až 3. stupeň onemocnění, tedy již celkem velké pohybové omezení, 4. stupeň artrózy vyžaduje regeneraci kloubu. V tomto případě se rychlost léčby nedá odhadnout předem. Při docházení do ordinace každý den bývají výsledky ještě lepší, a často je třeba o 20 % návštěv méně než při delších intervalech. Na druhou stranu je taková kúra náročná na vnímání terapie. Tělo je přecitlivělé, a tím není průběh ošetření tolik komfortní. Proto každodenní léčbu absolvují především cizinci. Mám však mnoho pacientů, kteří docházejí jednou měsíčně, terapie sice nezabírá tak intenzivně a léčba se protahuje, na druhou stranu se snižuje finanční náročnost, takže není nedostupná ani málo movitým lidem. Terapii lze přirovnat k učení se cizím jazykům, výsledky budou jistě pomalejší, když budete studovat jen dvě hodiny v měsíci.
autor: Ing. Petra Forejtová
Poradna Vjačeslava Kirjuchina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 02/2010

- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Rubriky
Boj s alergiemi nemusí být nekonečný zápas s větrnými mlýny
Někdo je alergický na chemické látky, někdo na pyly nejrůznějších rostlin, další na těžké kovy a jiný na hmyzí bodnutí. Organismus některých lidí reaguje podrážděně a až neúměrně třeba na obyčejný prací prášek, určité jídlo, třeba obyčejnou pochutinu, jako jsou arašídy.
Náš organismus reaguje různě – u někoho se objeví jen malá vyrážka, u jiného slité puchýřky a u někoho nastane okamžitý šok s dušením a celkovým selháváním těla. Některé alergie jsou prostě tak silné, že člověka bezprostředně ohrožují na životě.
V dnešní době je téměř každý na něco alergický
Alergická reakce je vyvolána tzv. alergenem. To je za normálních okolností látka zcela neškodná, ovšem v těle alergika spustí velmi silnou reakci. Může se jednat v podstatě o libovolnou látku, nejčastěji ale jde o proteiny. První střet s alergenem obvykle proběhne bez bouřlivých komplikací. Alergen reaguje s určitým typem bílých krvinek zvaných lymfocyty a vyvolává u nich produkci bílkoviny označované jako interleukin-4. Lymfocyty „osloví“ prostřednictvím molekul interleukinu-4 další typ lymfocytů a doženou je k produkci protilátek, pro něž imunologové používají označení IgE. Tyto protilátky kolují v krvi a vážou se na povrch buněk, jež jsou rovněž součástí komplikované imunitní obrany a podílejí se na spouštění zánětlivých reakcí.
Buňky pokryté protilátkami IgE se pak „napruží“ proti alergenu, který spustil tvorbu protilátky. Vše je v tichosti připraveno na alergickou reakci. Dá se tato reakce zpomalit či zcela vymazat? Nebyla by to příroda, aby neměla na každou chorobu připravenou bylinu. Podle přírody je namíchán „antialergický koktejl“ Deviral se zajímavým efektem řepíku lékařského, kuklíku městského a hřebíčkovce vonného. Supertrojka, která brzdí alergické reakce a upravuje metabolické procesy v těle. Na něco sáhnete, něco sníte, něco vdechnete a reagujete neadekvátně a silně alergicky? Pak tu jsou právě pro vás zmíněné tři vynikající byliny.
Jako nášlapná mina
Když se dostane alergen do těla podruhé, váže se na protilátky zakotvené na buňkách imunitní obrany. Je to, jako kdyby šlápl na minu. Buňky ze sebe vychrlí pestrý koktejl molekul spouštějících zánět. Tyto „mocné“ molekuly zasahují do funkce buněk, tkání, orgánů i celého organismu. Pod vlivem „zánětotvorného lektvaru“ dochází v tkáních k dramatickým změnám. Hladká svalovina se smršťuje, cévy se naopak roztahují. Dochází k podráždění nervů, sliznice vylučují bohatý sekret. To vše se v souhrnu navenek projeví jako alergická reakce. Její razance záleží na tom, jak je daný člověk na alergen citlivý, jaký alergen reakci vyvolal, jak a kudy se do těla dostal.
Například vdechnutí pylu vyvolá u alergika smrštění svalů v průduškách, při němž nemůže dýchat. Tady bych chtěl připomenout, že existuje doplněk stravy Astofresh, který je důkazem, že i výživa může být naší spásou. Poznal jsem jednu lékařku, jež má manžela astmatika. Ptala se mě: „Co, prosím vás, dáváte do Astofreshe, že mému manželovi zabírá na astmatické záchvaty lépe než klasický sprej? Vždyť tam jsou jen byliny!“ Ano, právě rostliny využívali naši předkové proti různým nemocem, a nutno říci, že úspěšně. Protože mohu-li se rostlinou otrávit, mohu se také vyléčit. A stejně tak stravou. A tak: výživo, budeš naším lékem. Ne však výživa z oblíbených fastfoodů, ale ta speciální – bylinná.
Chronický zánět jako základ alergie
Při kontaktu s kůží může alergen u citlivé osoby vyvolat ekzém. Po spolknutí alergenu, například s potravou, trápí alergika zase bolesti břicha, nevolnost, průjem, zvracení, ale i vyrážky. Tělo alergika má značnou toxickou zátěž. Někdo třeba užívá dlouhou dobu léčiva, která zatěžují například játra nebo ledviny, trpí zvýšenou teplotou, protože tak tělo reaguje na chronický zánět.
Rád bych vzpomněl na jednoho muže, jemuž jsem dělal diagnostiku a vyšel mu bakteriální infekt na močovém měchýři. Muž se podivil a řekl, že nic takového nemá, protože před týdnem absolvoval testy. Stejně mu to nedalo a šel za svým známým specialistou a ten potvrdil chronický zánět močového měchýře. Právě takový stav může způsobovat různé alergie. Stačí, abychom přicházeli do styku s nějakou kosmetikou častěji, a můžeme si vypěstovat alergii na tento kosmetický produkt, který se nám zpočátku líbil. Pro vznik alergie je jedním ze základů právě chronický zánět v těle.
Smrt ze žihadla
Ve vážných situacích reaguje na alergen přehnaně celé tělo a dochází k tzv. anafylaktickému šoku – postižený člověk se ocitá v ohrožení života. Takový průběh má často alergie na bodnutí hmyzem, například vosou, nebo alergie na léky, třeba antibiotika.
Jestliže užíváme antibiotika, můžeme užívání doplnit Deviralem, který naše tělo současně očišťuje a odstraňuje z něj toxickou zátěž. Stejně tak, pokud máte jakoukoliv alergii, nečekejte, až se objeví, ale začněte správnou výživou těla pomocí bylin, třeba pitím čaje Achyrocline satureioides a Deviralem. K tomu přidejte kupříkladu Detoxin nebo Diocel kapky (například 3x denně 6 kapek). Detoxikační a harmonizační účinek této kúry je úžasný. Alergie pak již tělo nezlomí. Důležité je správné načasování – začněte vyživovat a detoxikovat již nyní a na jaře se nemusíte bát přehnaných alergických reakcí na první pyly. Stačí se o sebe více starat. Vždyť přece zdraví je to nejcennější, co máme.
autor: Vladimír Ďurina
uveřejněno v časopise Sféra, vydání 02/2010

- Základní údaje
- Nadřazená kategorie: Rubriky
Vibrující vesmír Vincenta van Gogha
Geniální nizozemský malíř, který se stal legendou svým dílem i svým krátkým životem (1853-1890). Většina tvorby (na 900 maleb a 1100 kreseb) pochází z posledních pěti let života. Dospěl k výjimečnému a rozeznatelnému stylu husté malby se sytými barvami a dynamickými tahy štětce. Dnes je všeobecně znám, oceňován a cena děl je závratná. Ale za svůj život prodal jen jediný obraz. Bez podpory svého bratra Thea by jako umělec nepřežil. Nebyl ve svém životě šťastný. Neúspěšné vztahy, zklamané cíle, duševní rozervanost. Snad žádný jiný umělec není spojen s tolika psychiatrickými „nálepkami“ jako Vincent van Gogh. Je znám jako ten, kdo si uřízl ucho, a posléze spáchal sebevraždu… Výzkumy posledních let však ukazují, že to mohlo být jinak. Skutečnost může být až dojemná.
Pokusím se nahlédnout do života malíře v souvislosti s jeho horoskopem. Lze to jen s velkým zjednodušením. A s vědomím toho, že žádná konstelace horoskopu nikdy není neodvratitelnou „příčinou“ nějaké vlohy či události. Ze žádného horoskopu nelze jednoznačně číst, jak se vlohy rozvinou, jaké situace nastanou, nebo jaké choroby propuknou. Lze pouze nahlížet dispozice, sklony a převažující tendence. Ty se však vždy proplétají s rodinnými či sociálními okolnostmi. Také s osobním „sebeutvářením“.
Ta, a žádná jiná
Nejprve uvedu jednu charakteristickou zápletku již dospělého Vincenta. Když se zamiloval do své ovdovělé sestřenky Adriany Kee. Ta pobývala se svým synkem v létě roku 1881 u Vincentových rodičů. Ačkoli ještě neodložila smutek, o sedm let mladší Vincent jí vyznal city a nabídl sňatek. Kee ho nekompromisně odmítla a uprchla. Vincent se v dopisech bratrovi po několik dalších měsíců vrací ke svým slovům „Ta, a žádná jiná“ a její odpovědi „Ne, nikdy, nikdy!“ Chce ji vytrvalostí získat. Vydá se za ní, ona se skrývá. Na důkaz své lásky vložil před příbuznými ruku do plamene lampy. Lampu sfoukli a hovořili o něm jako o zabijákovi. Vincent píše Theovi: „Víš, že věřím v Boha, nepochybuji o síle lásky, ale tenkrát jsem cítil cosi z toho: Bože, Bože, pro jsi mne opustil!“. A tak tomu bude znovu a znovu při mnoha příležitostech nejen milostných. Cítil se znovu a znovu nepochopen, odvržen, obětován. Hádal se s Bohem. Ztrácel schopnost vnímat „objektivní“ realitu. Byl však přesvědčen, že citovou upřímností a vášnivým odhodláním může situaci změnit. A realitu přetvořit. Týkalo se to vztahů, i tvorby.
Lze nežít své city?
Odkud se v něm bral ten citový přetlak? Ascendent, důležitý bod v individuálním horoskopu, má Vincent ve znamení Raka. Tomuto znamení odpovídá (vládne) Luna. K ní patří téma rodiny a také vnitřní citový život. Luna je ve znamení Střelce, spolu s Jupiterem, což ztělesňuje vášnivou citovost. Projevovalo se to i v tématech, jež jsou s Jupiterem spojena: náboženství, estetika, cíle a smysl života. Ve stovkách Vincentových dopisů bratrovi a přátelům se dočteme, jak Vincent intenzivně prožíval své umělecké inspirace a jejich souvislosti, svá tvůrčí díla, své náboženské či citové směřování. Překračoval horizonty přísné protestantské výchovy, kterou mu poskytla rodina. Jeho duševní intenzitu nemohla spoutat střízlivost a věcnost. V přetlaku se dostával mnohdy do konfliktu s lidmi. Naznačuje to napěťové spojení (kvadrát) mezi Jupiterem s Lunou ve Střelci a dvojicí planet Venuše/Mars v Rybách. Touha po smysluplném, hlubokém až mystickém vztahu (Střelec, Ryby) je ohrožována jeho agresí (Jupiter, Mars). Každé potlačení či nenaplnění citových potřeb však vedlo k frustraci. Přestože si přál být veselý „jako skřivan z jara“.
Víra a utrpení
Znamení Ryb, v nichž pobývají Venuše a Mars, je spojované s Neptunem. A v Rybách je též i Neptun. V 8. domě horoskopu – který souvisí s hlubokým psychickým založením. U Vincenta to tedy byla zejména imaginace, citovost, náruživosti, změněné stavy vědomí. A také spiritualita a téma oběti. Což ještě zdůrazňuje spojení (sextil) Neptuna s Cheironem. Cheiron je symbol utrpení a traumatu. Jako kdyby Vincent na sobě nesl těžký kříž vlastního života. Byl svým srdcem nablízku prostým pracovitým lidem. Jim jsou věnovány první jeho skici a obrazy, i řada pozdějších. Po prvotních neúspěšných zaměstnáních v různých zemích chtěl být „služebníkem evangelia“ jako jeho otec a předkové. Působil několik měsíců jako laický kazatel mezi chudými horníky v Belgii, půl roku za plat, pak zadarmo, neboť byl propuštěn. Opět na hranici bezmoci a nouze.
Rozpory, samé rozpory
Pohled na Vincentův horoskop nás může na první pohled zmást. Jak je možné, že neuspěl? Vždyť má naprosto mimořádným způsobem obsazen 10. dům, který je spojován s povoláním, kariérou, vzestupem, proslulostí. Je tu dokonce samo Slunce (symbol touhy po „skvělosti“) – a v průbojném znamení Berana! Jak je možné, že ztroskotal? Inu, je toho tady přespříliš. Přespříliš různorodého. Vytváří to spletitost, složitost, přílišnou komplikovanost. Je tu láska a násilí (Venuše, Mars) pod vlivem iluze a zklamání (Ryby). Hrdina, co se nikdy nevzdá (Slunce v Beranu) – jak o tom svědčí Vincentova slova: „Budu bojovat a draze vykupovat svůj život a pokusím se o vítězství…“. V 10. domě je dále ve znamení Býka Pluto (umanutost, ale také sklon k absolutní poctivosti bytí). Je tu rovněž Uran. Ten souvisí s neklidem, nervozitou, nestálostí, výbušností. A také s originalitou, k níž se Vincent postupně probíjí. Je to tvrdý dříč – jak ukazuje přítomnost Saturna v Býku! Malovat se učí poměrně dlouho, než si troufne stát se malířem „naplno“. Nesmrtelnou zásluhu na tom má jeho bratr Theo.
Bratr sponzor
Kdyby Vincent nebyl malířem, mohl být spisovatelem. Zbožňoval psaní dopisů snad ještě více než malování. Může nás to udivit. Vždyť v jeho horoskopu není obsazené planetami žádné vzdušné znamení. Přitom právě vzduch souvisí s myšlením a mluvou. Bylo pro něho těžké učit se něco jen formálně. Dokázal se však ve své mysli zaobírat tím, co ho vášnivě či citově zaujalo. Ze stejných důvodů Vincent miloval četbu. To naznačuje Merkur v ohnivém znamení ve spojení s Jupiterem a Lunou. Merkur symbolizuje také sourozence. Dopisů napsal Vincent prý několik tisíc. Dochovalo se jich na 900, z toho 652 adresovaných bratru Theovi. Theo (Theodor), ač o 4 roky mladší, byl nejdůležitější osobou Vincentova života. Jeho podporovatel, živitel, důvěrník a nejbližší přítel. Ale ani Theova oddanost neuchránila Vincenta před sebou samým.
Diagnózy
Už od dětství jeho povaha oscilovala mezi samotářstvím a podrážděností. Vyznačoval se zvláštními povahovými rysy. Asi v osmi letech vymodeloval slona, kterého celá rodina obdivovala. To Vincenta tak rozzlobilo, že výtvor zničil. Totéž se opakovalo u kresby kočky. Tím se zřejmě projevil jeho niterný bytostný sklon: strach nejen ze selhání, ale také strach z úspěchu. A to ho provázelo celý život. Přitom byl nadprůměrně inteligentní. Ovládal mateřštinu, francouzštinu, angličtinu, němčinu. Ale vždy se nějak dostal do potíží. Jako by trpěl autodestruktivitou. Veškeré jeho osobnostní rysy byly dvojznačné. Nedůvěřivý samotář s návaly vzteku. Avšak uměl se chovat také společensky příjemně. Asociální sklony kontrastovaly s až přehnaným sklonem pomáhat bližním. Bez námitek pracoval v obchodě, ale později neomaleně kritizoval špatný vkus zákazníků a zlodějinu ve „kšeftě“. V tvůrčí mánii posledních let zanedbával spánek, zdraví, hygienu. Střídaly se u něj krajní póly nálad. Touha po štěstí a návaly nadšení z četby a jiných zážitků se střídaly s depresemi, nervozitou, úzkostí, melancholií. Jako by byl rozerván mezi několik povah. Psychické choroby, které byly různě Vincentovy přisuzovány, tvoří téměř slovník. Uváděny byly: meningoencefalitida, epilepsie, schizofrenie, maniodepresivita, porfyrie, ménierova nemoc, psychóza, hraniční porucha osobnosti. Usuzuje se často na otravu v důsledku hojného popíjení absintu. Ale také na otravu terpentýnem, nebo olovem, arsenem a kadmiem obsaženými v barvách.
Tu protikladnost a přetlak v něm mohou astrologicky představovat nahuštěné rozporuplné energie v 10. domě. Kromě toho se v něm sváří touha po ideální lásce s agresivitou (voda a oheň). Má sklon k utrpení (Neptun/Cheiron), jak psychickému, tak fyzickému. Domnívá se, že utrpení posvěcuje umění.
A ta černá vzadu…
Ale je tu ještě něco navíc. Jakoby měl v sobě démona, který ho chce zničit. Možná to představuje faktor zvaný v astrologii Černá Luna – Lilith. Svými aspekty působí na obě hlavní osy Vincentova horoskopu a „kazí“ témata, jež jsou s nimi spojena. Lilith tvoří jednostupňové sextily na ascendent (nevědomé Já) a Medium coeli (MC – věhlas). A dále trigony (v grafu nejsou zakresleny) na Immum coeli (IC – rodina, duše) a na descendent (DC – vztahy) Jde o tzv. hladké aspekty. S nimi Lilith působí jako nenápadná, ale stále přítomná otrava. A nejen to. Lilith je v aspektu zvaném kvinkunx k Luně. Je to problematické spojení. Vincent to nejspíše prožíval jako nepřijetí v rodině. Je téměř zázrak, co Vincent dokázal navzdory temným tónům své duše vytvořit!
Vibrace a vlnění
V letech 1888 – 1889 pobývá Vincent v Arles. Bylo to jedno z nejplodnějších období: dokončil 200 obrazů a více než 100 kreseb a akvarelů. Nebyl jediný umělec, kterého okouzlila místní krajina a světlo. Jeho obrazy promlouvají barvami, jako je žlutá, zelená, červená, ultramarínová, fialová, modrá. Vášeň života a vlnobití citů. Zvláště obraz Hvězdná noc jako by utvářely jen vlny a paprsky. Vincent oplýval intuicí (ohnivá znamení) a citem (vodní znamení), a tím se dokázal napojit na vesmír. Významný představitel sci-fi literatury Liou Cch´-sin (*1963) v knize „Vzpomínka na Zemi“ píše:
„Van Gogh jako by podvědomě vnímal strukturu kosmu… podle teorie strun sestává vesmír, stejně jako pevné předměty, z nespočtu mikroskopických vibrujících strun. A van Gogh je zachytil ve všech svých obrazech – jeho vesmír, hory, pšeničná pole, domy a stromy jako by sotva postřehnutelně vibrovaly.“
Vibruje také Vincentovo nitro. V Arles se odehraje ona dramatická událost s uchem.
Nastavit ucho
Často se uvádí, že si Vincent uřízl jen část lalůčku. Naopak! Je již potvrzeno, že odříznuté bylo téměř celé ucho, zůstal jen kousek lalůčku. Nákres doložil sám doktor Rey, který tehdy Vincenta ošetřil. Pozoruhodná jsou zjištění, ke kterým dospěli badatelé H. Kaufmann a R. Wildegransová v knize o van Goghovi, v jejímž podtitulu je „Pakt mlčení“ (7). Badatelé po mnohaletém výzkumu policejních zápisů, výpovědí a dopisů tvrdí, že ucho Vincentovi usekl malíř Paul Gauguin. Stalo se to v Arles, kam Vincent Gauguina pozval, neboť doufal, že zde založí tvůrčí komunitu. Mezi malíři však neúnosně vzrůstalo napětí, zhoršované pitím absintu. Gauguin byl pověstný svou útočností a šarvátkami, byl výtečný šermíř a nosíval u sebe zbraň, po prudké hádce odsekl Vincentovi ucho. Pak to oba společně tajili (doložená slova o „mlčení“), aby Gauguin nemusel před soud. Gauguin spěšně odjel (a o něco později si napsal, aby mu poslali z Arles zbytek šermířské výzbroje). Jisté je, že po incidentu Vincent ucho zabalil a krvavý dar donesl do nevěstince dívce, která zde posluhovala. Týkal se snad konflikt také jí? Vincent měl sice sklon k agresi, ale také k sebeobětování (Neptun/Cheiron). Po konfliktu se ocitl v psychotickém stavu, který vedl k několikaměsíčnímu pobytu na psychiatrické klinice v Arles.
Sebevražda? Nebo oběť?
V květnu 1890 opustil kliniku a odešel k doktorovi Paulu Gachetovi v Auvers-sur-Oise nedaleko Paříže. Chtěl být blíže svému bratru Theovi. Gachet měl s léčbou umělců již zkušenosti, včetně alternativní léčby, a miloval umění. V Auvers, v té krajině „chvějícího se světla“, se jeho malby zjemnily. „Zažívám strašnou jasnost v okamžicích, v nichž je příroda tak krásná. Nejsem si již vědom sama sebe a obrazy přicházejí jako ve snu.“ (Venuše v Rybách). V Auvers prožil Vincent závěrečných 70 dnů života. Vytvořil na tři desítky kreseb a neuvěřitelných 70 pláten s krajinami, zátišími a portréty. V červenci šel opět k oblíbenému poli. Údajně si vzal malý revolver na odhánění havranů. Na poli se střelil do hrudi. Po mdlobách se večer smrtelně zraněn vrátil zpět. Za další dva dny plných utrpení zemřel v přítomnosti bratra. Poslední slova zněla: „La tristesse durera toujours.“ (Smutek trvá navždy.)
V roce 2011 vyšla ve Velké Británii kniha badatelů S. Neifeha a G. Whitea. Po více než desetiletém výzkumu došli k závěru, že si van Gogh smrtelné zranění nezpůsobil sám, ale byl postřelen dvěma mladíky, kteří s ním rádi popíjeli, a jeden z nich chodíval se zbraní. Vincent (jehož údajný revolver se našel na poli až v roce 1960) svým tvrzením kryl mládence před potrestáním. Své závěry autoři opírají např. o lékařské záznamy. Z nich vyplývá, že kulka vnikla do těla v úhlu, který sebevraždě neodpovídal. Co však vedlo Vincenta k tomu, že stáhl vinu na sebe? Už víme, že měl sklon k sebeobětování (Neptun a Cheiron). Nešťastný zásah mohl prohloubit Vincentovo přesvědčení, že jeho utrpení a smutek jsou „věčné“. Že je celoživotním břemenem pro bratra, který krátce předtím založil vlastní rodinu, ale dostával se do existenčních potíží. To Vincenta tížilo. Mohl postřelení brát jako zásah osudu, jenž vyřeší tu neutěšenou situaci. Jež ho zbaví kříže vlastního života.
Dovětek
Oběť však nesl i Theo. Neunesl tu smrt. Vincent za svého života potřeboval milujícího a podporujícího bratra. A Theo se potřeboval starat o trpící duši. Byl v tom jistě kus přenosu. Než Vincent zemřel, Theo žil jako by v „poklidu“. Oženil se a měl syna. Když však bratr zemřel, Theovo psychické zdraví se začalo rychle zhoršovat. Stal se depresivní a konfliktní. Opustil práci a upadl do apatie. Jeho manželka ho nakonec odvedla na psychiatrickou kliniku. V léčebně zemřel necelých šest měsíců po svém bratrovi. Oba jsou pochováni vedle sebe na místním hřbitově v Auvers. Theova manželka Jo pokračovala v péči o Vincentovu tvorbu. Uspořádala první výstavy jeho děl a zásadně se zasloužila o věhlas, jenž rychle stoupal. K jeho odkazu se hlásili malíři i výtvarné směry. O Vincentovi bylo posléze vytvořeno mnoho knih, dokumentů, filmů. To nejdůležitější jsou však jeho sugestivní obrazy. Jejich náměty, barvy, tvary, vlnění, melancholie, vášeň, upřímnost, lidskost. Vincentovo evangelium.
Zdroje: 1) Vincent van Gogh: Dopisy. Biografie 2) H. Perruchot, 3) C. Sirigatti, 4) I. Stone, 5) D. Sweetman, 6) I. F. Walther, Psychologické knihy o něm: 7) H. Kaufmann a R. Wildegans („…pakt mlčení“), 8) E. van Meekeren (Život a nemoci…). Dále: 9) TV dokument Van Goghovo ucho (2016). Hrané filmy: 10) Van Gogh (1991), 11) S láskou Vincent (2017). Atd.